Psí desatero podle Bey
10 věcí, které by vám řekl pes
Z webu www.positivelypositive.com jsem si vypůjčila psí desatero, které Bea okomentovala po svém:
1. Můj život pravděpodobně nebude delší než 10 až 15 let, jakékoliv odloučení od tebe je pro mě velmi bolestné. Pamatuj na to ještě předtím, než se rozhodneš, že si mě pořídíš.
Na jakékoliv odloučení zapomeň. O to jsem se postarala hned první den po příjezdu. Natáhla jsem pupeční šňůru. Všední dny, dovolené i výlety budou pod mojí taktovkou. Povolím ti jen pár zanedbatelných výjimek, kdy budeš beze mě. Třeba do práce chodit můžeš, přece jen si uvědomuji, že na moje dobrůtky je peněz třeba. Párkrát za sezónu ti dám povolenku na dostihy, ale náležitě si tu drzost odpracuješ!
2. Dej mi čas, abych pochopil, co ode mě chceš.
Nepodceňuj mě – chápu už od malička moc dobře… ale výhodnější pro mě je dělat, že nevím, co po mně chceš. Vždycky to totiž bylo k mému prospěchu. Uvědom si, že jsem setr. Říká se o nás, že jsme volnomyšlenkáři.
3. Důvěřuj mi. To je pro mě důležité, abych se cítil dobře.
Tohle je velice cenná a dobře myšlená připomínka. Já vždycky dám přesně najevo, v čem mi můžete důvěřovat. Vlastně skoro ve všem. Chcete, abych se stále cítila dobře? Tak se snažte, holoto líná!
4. Nehněvej se na mě dlouho a nezamykej mě za trest.
Chtěla bych vidět toho smělce, který by se na setra dokázal hněvat! Vždycky, co si už od dětství pamatuji, spolehlivě a rychle fungovala moje očička a můj líbezný pohled. Tenhle bod tedy nemusíme podrobněji rozvádět.
5. Ty máš svou práci, svou zábavu a své přátele. Já mám jen tebe. Mysli na to.
Tak k tomu bych asi podotkla, že ty máš maximálně svou práci. OK, v kanclu u počítače, kor, když mě k němu nepustíš (protože já dobře vím, kde je tlačítko DELETE a co všechno umí), je nuda. Takže tuhle divnou zábavu ti nechám. Ale pak už máš smůlu. Protože tví přátelé jsou zároveň mí přátelé, to jsem si zařídila. Mám sice tebe, slouho, ale teď tě výjimečně pochválím, protože jsi mi v životě našla tolik skvělých přátel mezi Irčany i jinými rasami. Tak na to mysli a nekaž si to!
6. Mluv se mnou. I když nerozumím slovům, vnímám tvůj hlas.
Tohle tvrzení je obrovský omyl. Mluv se mnou, to jo, ale slušně. Nemám ráda z tvého hlasu příměs zákazů, příkazů, povelů a hloupých připomínek. A nenech si nabulíkovat, že tvým slovům nerozumím. Ale to jsi už dávno zjistila, až tak tě nepodceňuji. Proto ti jen radím, ať volíš slova, abych se cítila dobře … to jsem připomněla bod 3.
7. Buď si vědom toho, že jakkoli se mnou jednáš, já na to nikdy nezapomenu.
Tohle je taky pravda. Nejen, že nezapomenu, ale pamatuji a podle toho konám. A přiznej si, že občas pěkně kulíš oči, když dám důrazně najevo tvé netaktní jednání.
8. Uvědom si, než mě uhodíš, že mám ostré zuby, které mohou snadno ublížit, ale já tě nekousnu, protože tě miluju.
Asi bych to poopravila – protože mě miluješ, neuhodíš mě. Bod 8 ti docela jde. Už podruhé tě chválím, všímáš si? Chtělo by to odměnu…
9. Než mi začneš nadávat za to, že nespolupracuji, jsem tvrdohlavý nebo líný, zeptej se sám sebe, zda by v tom nemohlo být něco jiného. Možná mě trápí bolavé klouby, možná jsem něco špatného snědl, jsem unavený nebo mám slabé srdce.
Zeptej se nejdřív sama sebe, jestli jsi nezapomněla, jaké plemeno sis pořídila. Většinou si totiž jako ředitelka zeměkoule musím tyhle záležitosti vyzkoušet, jestli jsem je nezapomněla. Ale protože i ty už tu a tam pajdáš, funíš, vržou ti klouby, tak dobře poznáš, kdy mi opravdu není do skoku. Nerada to říkám, ale chválím tě potřetí.
10. Postarejte se o mě, i když budu starý. Ty taky zestárneš. Doprovázej mě i na mé poslední cestě. Nikdy neříkej: „Nemohu se na to dívat“, nebo „Ať se to stane v mé nepřítomnosti“. Pro mě je všechno jednodušší, když jsi se mnou, dokonce i moje smrt.
S bodem 10 nebudeme tolik spěchat, jo?