Setr turista 2018 - září a říjen
HLUBOKÝ / Oldříšský vrch / Ostrov
2. 9. 2018
Zakončení prázdnin, jak se patří... docela nabitý den. Předpověď tvrdila, že bude hnusně a pršet. Po sobotním vymrznutí jsme se nabalili a trpěli, protože jsme celý stoupák z Hlubokého na Oldříšský vrch (700m) šplhali v azuru a vedru. Beu objednám k psychologovi - sbírala po lese PETky a všude je zahrabávala. To bylo fajn, protože tím kraválem vyplašila zvěř a dneska se žádný úprk nekonal. Podpořili jsme po vandru podobnému šumavským krpálům akci na podporu léčby rakoviny prsu v Ostrově. Chtěla bych být Beou... protože ona má z akce mnoho fotek s mým oblíbeným zpěvákem Davidem Deylem ... a vůbec si toho neváží! Od podia zdrhla ke stánku a somrovala u lidí pivo. Taky má pochvalu za to, že přežila hudební ukázku bubeníků. Mlátili do toho jak smyslů zbavení. Ovšem největší bomba akce přišla na konec koncertu Davida, kdy se vypouštěli holubi. Polilo mě horko, jestli neodtáhne stůl, u kterého byla přivázaná... Byla ale ze všeho tak unavená a vykulená, že holubicím jen zamávala.
Foto: https://www.zonerama.com/laurena/Album/5116042
HÁJE / MÍLOV (Halbemeile)
8. 9. 2018
Další přeshraniční krušnohorský vandr patřící do seznamu "zbloudivších" - z údolí řeky Černé pod bývalými Háji na pivko do restaurace Červená liška a odtud na konec "světa" - na německou stranu kolem Halbemeile / Mílov. Široká pevná cesta se změnila na užší kamenitou - ta přešla v úzkou lesní - až se z ní stala uzoučká zvířecí stezka - a ta nakonec před strmým srázem na Pískové skále zmizela. Zůstalo jen zvířecí veřejné WC, na každých 10cm nějaká hromádka. Vzhledem k tomu, že nám to na mechu klouzalo víc, než po ledě a o pády nebyla nouze, odmítla jsem sráz na spodní civilizovanou cestu zdolat po zadku. Zvířátka jsou moudrá, to víme.... a tak jsme se spolehli, že nás jejich tajné cestičky dovedou oklikou k potoku, u kterého byla restaurace Červená liška. Dopadlo to skvěle. Tak krásný vymalovaný den, jako dnes, by měl být na každý výlet. Věříte, že se nám vůbec nechtělo pryč?
Foto: https://www.zonerama.com/laurena/Album/5116128
MERKLÍN / ROZHLED
15. 9. 2018
Nebylo mi ráno vůbec dobře. Ale při pohledu na natěšeného špekouna, který si hlídal batohy, a při představě, že nebude mít dlouhý výlet a zbourá barák, jsem z té postele vylezla. S ohledem na virózu, nebo co se to se mnou začalo kamarádit, jsme nedojeli až do hor, ale jen do předhůří. Kilometrově jsme se podle mapy kratší trasou vešli do 10km. Jako že to bude odpočinková túra z Merklína na tajemný vrch Rozhled (707m), kde je na skalním převisu nově vybudovaný gloriett. Trasa začala nenápadně - vedla podél říčky Bystřice. Logicky vzato, u vody bývá nejnižší bod, že? Pozvolné stoupání se brzy zostřovalo... Ale jo, dala jsem to, jen jsem cestou nejspíš někde nechala průdušky i plíce. Pohledy dolů do údolí, kde šuměla Bystřice, byly podobné pohledům z rozhledny nebo letadla. Do toho rezek sosákoval srny. Kdyby se za nimi rozběhla, skutálí se dolů po kamení. Po těle mi líp není, ale po duši ano. Objevili jsme krásná skalní města, o kterých jsme neměli ani potuchy. A ještě jedna bezvadná věc - na doporučení našich lovecky pracujících příbuzných z Prahy jsem Bee koupila sprej proti žmolkování srsti a hřívy i koní. Úžasná věc! Nelepilo se na ni tolik bordelu a po snadném rychlém rozčesání jsem vytáhla jen pár větviček.
Foto: https://www.zonerama.com/laurena/Album/5116156
RYŽOVNA
16. 9. 2018
Dneska se alkoholka dočkala. Vandr začínal v pivovaru na Ryžovně u 8° nepasterizovaného žitného piva Školák. Pán Bee nesl mističku s vodou, ale když viděl, jak se rezek sápe do kelímku, otočil se a zase ji odnesl. Tak to máme zas jednou velké štěstí, že tohle místo je od Varů dál, jinak bychom tady asi pravidelně venčili. Pivo je opravdu vynikající a chtě-nechtě jsme jí museli koupit PETku domů. Jinak by neodjela. Usměrnit ji kvůli pivu nebyl jediný průšvih dne. Ztratila jsem větší část bacilů, ale s nimi taky úplně hlas. Jak jít na vandr se setrem, když ho neuřvu hlasem ani píšťalkou a nechci ji vláčet na vodítku? Jsem strašně ráda, že jsem od malinka Beu učila reagovat na gesta rukama - doleva, doprava, ke mně, vpřed.... To se mi dnes hodilo skvěle a ona spolupracovala dokonale. Pravda, diví se, že si s ní nepovídám a asi jí chybí ty řeči, že je nejlepší setr na světě a mistr světa a tak. Den jak vymalovaný a já se těším na týdenní dovolenou. Doufám, že mi bude chybět jenom ten hlas.
Foto: https://www.zonerama.com/laurena/Album/5116179
Irča: No jo alkoholka. Že nemáš hlas, z tobo si nic nedělej. Já mám a Věrka taky a bylo nám to prd platný . Řvaly jsme obě, tak nenápadně přibrzdily a pak to nakulily pryč. Mrchy neposlušný.
KLÍNOVEC / NEKLID
17. 9. 2018
Už ze sebe nevydám ani hlásku. Kašlu tak, že bych nemusela mít ani protekci na plicním. Jenže v posteli jsem v tomhle vymazleném počasí vydržela do 10 hodin a vylezla. No taky proto, že rezek mě z ní vystrkal. Já totiž mám dopoledne mazat na nákup (jí pro nealko pivo), a ona zatím vykrývá čas tím, že mi hlídá ve spánku polštář. Jeli jsme tam, kde jsou velké přehledné lány, abych ji nemusela mít na vodítku. Takže do milovaných Krušných hor, na Neklid. Na túru pohraničím s vrcholovým výstupem na nejvyšší krušnohorský kopeček Klínovec. Název NEKLID příhodný..... Páč na začátku jsem si ji zapřáhla do postroje, než přejdeme mimo dosah silnic. Přecházeli jsme za svižného větříku louku a tu se z trávy zvedla PETka. A letěla... Letěla daleko. Než jsem si uvědomila, co bude následovat, letěla jsem obloukem jako parašutista. Ona má opravdu obrovskou sílu, když se pro něco nadchne. S fyzikou i matikou jsem vždycky byla na štíru, ale jak to, že pes, který váží (zatím) míň, než já, mě zvedne do vzduchu jako papírového draka? Posbírala jsem své údy, jen poškrábané a sedřené, a milého rezka vysvobodila z vodítka. Druhý pokus už se mi nechtěl zkoušet. Byla vzorná, až do chvíle, než 300m před vrcholem narazila na poutač s občerstvením. Šprajcla se a odtáhla nás na pívo. Ale jo, z vyhlídky byl krásný pohled na německé vnitrozemí. Takže má malé významné plus. Další vzrůšo nastalo přímo u Klínovce. Už zase našla prázdnou PETku. A jak má mánii je zahrabávat, najednou zmizela. Bea i PETka. Našla se u hromady cementu s kamením. Bea... PETka už ne. Když se na mě podívala, byla celá šedá na mordě a hlavně v ní. Nemohla jsem jí dát ani napít vodu, aby si nezabetonovala žaludek. Stačí, že jí ztvrdl čenich i uši. Kdo se nechce nudit, ať si pořídí setra.... a to je teprve pondělí. Dovolená je až do neděle. Konec hlášení. Jdeme odsekávat beton.
Foto: https://www.zonerama.com/laurena/Album/5116207
Martina: Beton nebeton, já ti tu dovolenou stejně závidim. Já se tam ve vašem kraji před mnoha lety taky zabetonovala - šly jsme s kamarádkou na Horní nádraží koupit lístky na školní výlet a já tam dělníkům nechtěně proběhla čerstvým vybetonovaným nájezdem ke garážím - ti čuměli! Když to uschlo, měla jsem fakt pevnou obuv i s ponožkou.
HORNÍ BLATNÁ / Vlčí jámy / Blatenský vrch /LUHY
18. 9. 2018
Tělo by mi asi bylo vděčné, kdybych ho uložila do vodorovné polohy, ale v tomhle počasí to nejde. Azuro a 26° na horách, no to je pohádka. Stále nemám hlas, ale rezek spolupracuje dokonale na posunky rukou a seká dobrotu. Hrozila jsem jí, jestli bude zlobit, půjdu na neschopenku a bude mít po prázdninách. Vandr přes vyhlášené Vlčí jámy na druhou nejvyšší rozhlednu Krušných hor - Blatenský vrch ve výšce 1.043m (tam se u stánku zašprajcovala a vynutila točené pívo) až do údolí říčky Černé k bývalé osadě Luhy a zpět přes úplně vyschlé vřesoviště do Horní Blatné. Program dne byl jasný - sehnat ingredience na večeři... my najdeme houby, Bea nějaké to stehýnko... My úkol splnili, houby nesměle vykukovaly. Jen Bea, jak je teď uvědomělá, nikoho neprohnala. Takže jsme pečeni koupili cestou domů v krámě. Kéž by tahle vymodlená dovolená neskončila. Neuvěřitelné, že se ve výšce 940m dalo v půli září koupat v rašelinném rybníku. Užíváme si každou minutu. Předčasnému důchodu bych se ani moc nebránila.
Foto: https://www.zonerama.com/laurena/Album/5116228
NOVÉ HAMRY / Rolava
19. 9. 2018
Všude je nedostatek vody. Tak dneska jsme si za vodou z horských potoků pro osvěžení zajeli. Změnili jsme původní směr a z mraků nad Klínovcem jeli opačně, za azurovým nebem na Nové Hamry. Už konečně skřehotám, takže v rámci rekonvalescence byla dohodnuta kratší varianta túry kolem Rolavy. Jenže jsme na vrcholovém stoupání na Kamenité pasece (881m) nepostřehli odbočku, protože všude se kácí, a nejspíš pokáceli i strom s červenou turistickou značkou.... a vesele jsme cupitali dál a dál a dál ............ až jsme došli pod Jelení k německým hranicím. Plíce jsem si donesla v pořádku s sebou, čas jsme měli, počasí vymalované. Sice bouřilo, ale hodně daleko na severu, takže Bea jen koukla, popadla šišku, zase koukla, vyplivla ji a zůstala v klidu. Rezek je ve svém živlu, nechce přijít o žádnou legraci. Tudíž je obtížné ji přemluvit k tomu, aby si taky chvíli schrupla.
Foto: https://www.zonerama.com/laurena/Album/5116128
PLEŠIVEC / Vršek
30. 9. 2018
Cesta za horským sluníčkem na Plešivec - k pozůstatkům uranového dolu Barbora a tábora nucených prací u obce Vršek. S Beou to začíná být veselé. Vystoupila z auta, rozhlídla se a nabrala to rovnou k hospodě pod rozhlednou... a nechtěla se hnout. Zjistila, že tam mají její druhé nejoblíbenější pivo Krušnohor. Dostala jen trochu pěny - bylo totiž moc dobré a bylo ho málo, tak jsem se nerada dělila. Naštvaně vřískala - žadonila další nášup. Opalovali jsme se na terase, slunce pálilo jak v létě. Cestou jsme narazili na myslivce - varoval nás, ať ji hlídáme, že chlapi jsou právě na lovu jelenů. Jsem sice vykoukaná, ale každý úmysl odpálit jsem jí včas překazila. Domů jsme se vrátili v plném počtu.
Foto: https://www.zonerama.com/laurena/Album/5116247
MLÝNEK / KOSTELNÍ / VYSOKÝ KÁMEN
6. 10. 2018
Tolik nepovedených cílů, jako jsme dnes promarnili - tak to se nám ještě nestalo. Spolehlivě jsme našli pouze nádherné skalní hradby Vysoký kámen u Kostelní. Naše nadšení ovšem brzdila spousta lidí, především ožralí hluční Sasíci. Neobjevili jsme na trase několik vytipovaných smírčích křížů a památných stromů. Namátkou jmenuji nastražené překážky:
- ohradníky s kravičkami skrz veřejné cesty (chudák Bea dostala hned na první zastávce u Mlýnku prdu).
- zarostlé lesní porosty, kde si nabrala do kožichu čumbrky, bodláky a čerstvou smolu.
- nepřístupná místa, jako zchátralý zámek Nový Kostel, který je v soukromém vlastnictví.
- zničený povalový chodník při hledání hraničního kamene Juliusstein v Německu, pod kterým byly bažiny. To jsme zjistili, až když jsme tam zahučeli po lýtka.
- polámané stromy přes cestu, které šlo jen těžko přelézt.
Vyjeli jsme na cesty brzy ráno, abychom všechno stihli.... a přijeli pozdě večer a nestihli skoro nic. Dobrá zpráva je ta, že rezek unavený vyčesáváním ulehl a spí.
Foto: https://www.zonerama.com/laurena/Album/5122374
HORNÍ BLATNÁ
8. 10. 2018
Vzala jsem nejlepší foťák, co mám, že nafotím ponuré podzimní mlhavé počasí v Krušných horách. Ráno jsme vyjížděli a opravdu to vypadalo na hezké úlovky. V mlze nebyly vidět skoro žádné kopce. Že začátkem října budu ve výšce téměř 1000m.n.m. chodit v krátkém tričku, to mě nenapadlo. Schválně jsem vyfotila teploměr v hospodě U medvěda, kam nás rezek samozřejmě zatáhl na jedno. Túra po červené mezi Horní Blatnou a Perninkem je poctivou divočinou. Kromě jediného úseku vedoucího k úplně nové kapli na Vrchové cestě na Blatnou. Dál jen uzoučká stezička, která rychle zarůstá. Asi tu moc odvážných turistů nechodí. Bea hlásila zálehy zvěře, ale až na pár variací, kdy jsem ji musela připlácnout na špagát, jsme všechno zvládli bez jediného útěku. Zrovna u píva jsme zaslechli lesáky, jak popisovali lov jelenů, kde kdo kdy číhá atd... To mi klidu nepřidává. Beušák chytl formu. Lítala jak pometlo. Našla spoustu PETek. A taky skvěle pracovala na přilehlých horských loukách. Sice by se nemělo jednat o myši, ale když nebyli ani zajíci ani bažanti, tak i tahle aktivita byla krásná. Vystavovala u spousty děr.
Foto: https://www.zonerama.com/laurena/Album/5122396
RYŽOVNA / MÍLOV
14.10. 2018
Poprvé za 40 a pár let jsem nesledovala přímý přenos Velké pardubické. V době, kdy koně vbíhali do cíle, my měli odšlapánu sotva půlku. Jelo se kam? Do hor ... na Rýžovnu .... přesně řečeno do pivovaru Ryžovna. Koupila jsem jí na cesty skládací misku a přesně jsem věděla, na jaké účely... dneska ji pokřtila 8° žitným Školákem. Když dopila, začala dělat rotyku a kníkat, ať přilejeme. A protože jsme si nedali jednoho, ale dva, museli jsme o to déle chodit, aby to z nás vyprchalo. Tímto děkujeme Školákovi za to, že nám pěstuje maratónskou formu. Putovali jsme cestou necestou. Dokonce jsme suchou nohou zvládli i řeku. Zašli jsme si na skok i do Německa. Cedulky se zákazem vstupu do lesa kvůli odstřelu divočáků po 17.hod nás ale v pozdnějším odpoledni hnaly co nejrychleji do cíle. Evidentně to rezkovi nestačilo. Doma ještě pěkně dlouho řádila s PETkou od vypitého Školáka - ano, museli jsme na cestu koupit, protože se mi s ní nechtělo dohadovat, že tam přezimuje.
Foto: https://www.zonerama.com/laurena/Album/5122421
Irča: Když to čtu, to je děsnej expert. Pardubickou jsem si pustila ze záznamu až večer. Connii to taky moc nebavilo. Tak jsem to sledovala jen tak jedním okem. No jo.
BOCHOV / Hartenštejn / hradiště
27. 10. 2018
PETky - myši - památné stromy - divočina.... tak vypadal dnešní vandr kolem Bochovského potoka a starého hradiště. Kde je voda v lese, logicky je poblíž i zvěř. Rezek nasával jak zběsilec, já oči na šťopkách.. a když jsem všude viděla plno posedů a nevěděla, kolik z nich je obsazených, změnili jsme plán a přesunuli se na nekonečné louky plné uschlých kravinců, po kterých jsme zabloudili až na náš oblíbený a pozitivnem nabitý Hartenštejn. Bea se vyřádila - těch myších děr, co roznípala. I kamení lítalo, jak hrabala. Já vím, setr by tohle neměl ... ale ono jí to dělá takovou radost. Jsem mnohem raději za myši, než za kačeny, za kterými se v Bochově v rybníce rvala jak o život. Až se chodili koukat místní obyvatelé, co to je za jekot. Nebýt na vodítku, možná se i dneska rozplavala. Ta změna v taktice se mi nelíbí, už nejsem u vody klidná jako dřív, kdy se kačenek bála a zdrhala. Jestli ony mi ty klidné chvíle u vody neskončily…
Foto: https://www.zonerama.com/laurena/Album/5122481
Irča: Moc hezký, je vidět, že si to Bea užila. No a že už nebudeš klidná? Já nejsem tedy taky a bejvála jsem. No a dneska? Pošuk jeden, je nejhorší ze všech. Tak třeba se Bea taky vylepší k obrazu setra. Jak tedy stála na tý skále, tak mě okamžitě napadlo, že Connie a možná Dastyn by toho Šemíka předvedli.
Průřez říjnem
(NOVÉ HAMRY - TISOVSKÝ VRCH – MOSTOV - KYNŠPERK n.O. - Ranč Vránov): https://www.zonerama.com/laurena/Album/5122532