Konejšivé signály
Denně se při venčení setkávám s různými projevy Bey chování – k určité situaci, k lidem, ke psům. Proč se chová jednou tak, podruhé jinak? Dělá si ze mě srandu a zkouší moji trpělivost tím, že třeba u přivolání cestou stihne čmuchat, zpomalí? Zatím, co já bublám vzteky, ona dobu příchodu k noze třeba ještě víc prodlouží. Něco mi tím říká? Nebo se jen po setrovsky baví? Pročetla jsem si spoustu materiálu na téma „Konejšivé signály“ z různých zdrojů z internetu a čtení je to více než zajímavé. Dovolím si tedy použít některé informace:
Kdy je psi projevují? Psi používají konejšivé signály jako určitý druh komunikace. Snaží se dát jinému psovi (nebo člověku) najevo, že s ním mají přátelské úmysly a nehodlají se prát.
Příklady:
- Když na vás pes štěkne nebo zavrčí, otočte hlavu na stranu a pes pochopí, že máte mírumilovné úmysly.
- Pokud se ocitnete v blízkosti psa, který se bojí, a vy cítíte, že nemá situaci úplně pod kontrolou, zpomalte nebo úplně zastavte; psa to uklidní.
Když jednou začnete konejšivé signály pozorovat, nikdy v tomto úsilí nepřestávejte. Pozorování toho, co se vám váš pes nebo pes, kterého náhodně potkáte, snaží sdělit, se stane vaším životním koníčkem. Psi používají signály a svou vlastní řeč po celou dobu, co se v jejich blízkosti něco děje.
Příklad:
Úplně obyčejný den. Vzbudíte se, jste po ránu trošku mrzutí a mluvíte k psovi naštvaně, i když k vám radostně přiběhne a vyžaduje kontakt. Pes se pokusí konejšit vaši zlost tím, že odvrací pohled nebo se olízne. Vyrážíte na procházku, a protože pes u dveří radostí poskakuje a otravuje, zlostně mu poručíte „sedni“. Pes vám odpoví tím, že se bude olizovat kolem tlamy, zívne, otočí se, nebo se možná posadí a bude tiše až do té doby, než vás zlost přejde. Na procházce chce pes prozkoumat něco lákavého a vy ho táhnete pryč – pes se vás pokusí konejšit, aby si vás udobřil. V dálce se objeví cizí pes, váš pes zpomalí, možná se trochu pootočí a začne očuchávat zem, aby se ujistil, že si ten druhý pes všiml, jak on je přátelský. Paní, která dobíhá autobus, běží přímo na vás a vašeho psa. Něco takového pes považuje za velice neslušné. Odpoví tím, že poodejde stranou, začne očuchávat chodník, otočí se zády nebo konejší situaci jiným způsobem. Takhle bychom mohli projít celý den a vše, co váš pes v dobrém i zlém prožívá. Když pes vyšle nějaký signál, očekává odpověď – stejně jako člověk, který někoho pozdraví „dobrý den“, ale dotyčný ho urazí tím, že bez odpovědi projde okolo něj.
Jdete-li přímo proti psovi, skloníte-li se přímo nad něj, objímáte ho, pevně ho svíráte, mluvíte na něj se zlobou v hlase, chováte se dominantně, běháte kolem něj a hlomozíte, když se členové rodiny hádají a křičí, děti si divoce hrají, když pes nemá možnost odpočinout si, pokud to potřebuje, a v mnoha, mnoha dalších situacích dostane člověk od psa signál, který ho má ukonejšit, zmírnit jeho agresivitu nebo jiné nepříjemné chování.
Jeden pes zůstane stát, jakmile spatří druhého, pootočí hlavu na stranu a olízne se, zatímco pes, který mu jde naproti, pomalu vyrazí obloukem, očichává zem a dává si pozor, aby byl stále k tomu prvnímu psu bokem. Pokud je u toho ještě třetí pes, možná se posadí a zívne nebo se položí. Čtvrtý třeba popadne kus větve a bude s ním pobíhat okolo.
V jakých situacích psi používají uklidňující signály
když se nad ním nějaký člověk sklání
přímý, delší oční kontakt
tvář člověka příliš blízko k jeho vlastní tváři (např. líbání na nose)
když někdo vypadá, že se zlobí
křik nebo hádky v rodině
když někdo jde přímo k psovi
je-li pes vzrušený štěstím a očekáváním (např. u dveří, když se chystáte jít na procházku)
když chcete, aby pes udělal něco, co se mu nelíbí/nechce udělat
když jsou vaše tréninky příliš dlouhé a pes se unaví
když je zmatený
když ho nějaký člověk objímá
když se cítí v pasti
1. Olizování / šlehání jazykem
Lízání je signál, který je používán často, zejména černými psy, psy s hodně chlupy kolem obličeje, a jinými, u kterých jsou výrazy obličeje z nějakého důvodu obtížněji vidět, než psů světlejší barvy, viditelnýma očima a dlouhými nosy. Tento signál může ale použít každý pes, a všichni ostatní psi jej pochopí; bez ohledu na to, jak rychlý to je. Někdy je pohyb tak rychlý a neznatelný (špička jazyka je sotva vidět, a to ještě jen na setinu vteřiny), že se dá těžko postřehnout, pokud se na psa přímo nedíváte; nejlépe se pozná, pokud se na psa budete dívat zepředu.
2. Očichávání země
Očichávání země je často používaný signál. Hodně se vidí ve skupinách psů; nebo když vy a váš pes jdete a někdo přichází směrem k vám; nebo v místech, kde je rušno, hlučno; nebo když pes vidí objekty, ze kterých znejistí nebo je shledá zastrašujícími atd. Očichávání země může vypadat třeba jako pohyb nosem rychle dolů k zemi a znovu nahoru; nebo "nalepení" nosu k zemi a čichání po dobu několika minut. Někdo se k vám blíží na chodníku? Podívejte se na vašeho psa. Sklonil nos trochu k zemi? Obrátil se bokem k příchozímu a šel očichat obrubník? Samozřejmě, že psi hodně čichají; aby si "přečetli noviny" a pobavili se. Psi jsou předem "naprogramováni", aby své nosy používali, a je to jejich oblíbená činnost. Někdy je to uklidňující - záleží na situaci. Pozor - kdy a ve kterých situacích čichání nastává!
3. Odvracení hlavy nebo celého těla
Pes může otočit hlavu na stranu, buď jen mírně, nebo úplně; nebo se může otočit celý tak, že záda a ocas směřují k tomu, ke komu konejšivý signál vysílá. To je jeden ze signálů, který můžete u psů vidět většinu času. Když se někdo blíží ke psovi zepředu, pes pravděpodobně použije jeden z těchto způsobů odvrácení. Když se psovi zdá, že máte vztek, jste agresivní nebo ohrožující, může také použít jednu z těchto variant signálu. Když se ohnete ke psovi, abyste ho pohladili, může se také stát, že od vás odvrátí hlavu. Pokud je pes překvapený, nebo někoho překvapí, otočí se rychle pryč. To samé se stane, když někdo zírá nebo jedná ohrožujícím způsobem. Ve většině případů tento signál jiného psa uklidní. Je to fantastický způsob, jakým řešit konflikty. Používá jej hodně psů, nehledě na to, zda jsou to štěňata nebo dospělí, ve vyšším nebo nižším postavení atd. Nechte ho použít i vašeho psa; psi jsou odborníci na předcházení a řešení konfliktů - vědí, jak se s nimi vypořádat. Ze strany psa jakýsi projev toho, že se chováte „neslušně, nezdvořile“, pes otočí hlavu, nebo ji mírně odkloní. Velmi často se takto děje při střetu s fotoaparátem. Když se pes otočí k někomu bokem nebo zadkem, vysílá silně konejšivý signál. Pokud táhnete za vodítko a psovi nadáváte, pootočí se, jak nejvíc může, aby vás ukonejšil. Nevysílá tyto signály proto, aby vám naznačil nadřazenost, vůdcovství nebo aby vás ovládl – pokouší se vší silou odvrátit konflikt.
4. Hravá poklona
Sklonění na přední nohy s vystrčeným zadkem jako v pozici při pokloně může znamenat výzvu ke hře, pokud pes pohybuje nohama hravým způsobem ze strany na stranu. Stejně tak často se stává, že pes v této pozici stojí nehybně a tím se snaží někoho uklidnit. Tyto signály často mají dvojí význam a mohou být použity mnoha různými způsoby - výzva ke hře může být sama o sobě uklidňujícím signálem, protože pes tímto odlehčuje potencionálně napjatou situaci a odvádí pozornost na bezpečnou půdu. Když se dva psi k sobě přiblíží příliš náhle, uvidíte hravou poklonu velmi často. Je to jeden ze signálů, které jsou dobře vidět, a to zejména proto, že psi v této pozici setrvávají i několik sekund, takže máte dostatek času jej zpozorovat.
5. Pomalá chůze
Vysoká rychlost může být pro mnoho psů zneklidňující a chtěli by jít dotyčného zastavit. Původ tohoto chování je částečně v loveckém pudu psa, který je vyvolán pohledem na běžícího člověka nebo psa. Pokud dotyčný běží přímo na psa, je to pro psa hrozba, která vyvolá obranný mechanismus. Pes, který je nejistý, má tendenci pohybovat se pomalu. Pokud chcete, aby se pes cítil bezpečněji, pak se můžete pohybovat pomaleji. Pokud vidím psa reagovat na mě uklidňujícím signálem, okamžitě zareaguji tím, že se pohybuji pomaleji. Přichází k vám váš pes velmi pomalu, když jej přivoláváte? Pokud ano, uvědomte si tón vašeho hlasu - zní rozzlobeně nebo přísně? Pokud ano, je pravděpodobné, že vás pes svojí pomalou chůzí chce uklidnit. Už jste někdy byli naštvaní, když k vám přišel? Pak to může být důvod, proč vám nevěří. Dalším důvodem chtít vás uklidnit, může být to, že jej vždy, když k vám přijde na přivolání, připnete na vodítko. Podívejte se na svého psa, až jej k sobě příště přivoláte. Vysílá k vám nějaké uklidňující signály, když přichází? Pokud se pohybuje pomalu, nejspíš budete muset změnit něco v tom, jak jednáte.
Pomalé pohyby Rychlé pohyby působí hrozivě, pomalé mají naopak konejšivý účinek. Někdy váš pes zpomalí jenom trochu, jindy zbrzdí natolik, že se skoro přestane pohybovat – někdy zastaví úplně. Často pes svoje pohyby zpomalí, pokud zahlédne jiného psa. Všimněte si toho, až půjdete se svým psem na procházku. Pokud nečekaně a najednou zpomalí, tak se nejprve rozhlédněte, než začnete nadávat a tahat za vodítko (nemluvě o škubání), zcela určitě proti vám jde někdo, koho váš pes musí konejšit. Nebraňte mu v tom, nežádá tím po vás nic víc než schopnost pozorovat a rozumět. Pomalé pohyby se mohou objevit i v jiných souvislostech. Pokud trénujete poslušnost, pes může zareagovat na přísný hlas. Na příkaz „lehni“ se začne pohybovat jako ve zpomaleném filmu. Lehá si o to pomaleji, oč přísnější je váš hlas. Nakonec mohou veškeré dobré snahy přijít vniveč. Pes na rychlost výrazně reaguje.
6. Ztuhnutí
Pes se náhle zastaví v tom, co dělá a zůstane naprosto v klidu; často pozoruje okolí koutkem oka. Předpokládá se, že toto chování má co do činění s loveckým pudem - pokud je kořist v pohybu, pes útočí. Jakmile kořist zastaví, zastaví se pes také. Toto chování můžeme často pozorovat například i v případech, kdy psi honí kočky. Když vypadáte navztekaně, agresivně, nebo se psovi jevíte jako hrozba, často se stane, že pes ztuhne a nebude se hýbat, aby vám pomohl se uklidnit. Jindy může signály střídat - pomalá chůze, zmrazení a opět pomalá chůze. Velmi často se pes zastaví a zůstane v klidu, když se někdo blíží. Pokud se pes dostane do konfliktu s člověkem nebo s jiným psem a nemá možnost úniku, může být tento signál pokusem uklidnit toho druhého - ať psa nebo člověka.
7. Posazení se
Posazení se, nebo dokonce posazení se zády k někomu - například k vám, jako k pánovi - má velmi uklidňující účinek. Tento signál se často vidí v případech, kdy jeden pes chce uklidnit jiného psa, který se blíží příliš rychle. Psi si také mohou sednout a obrátit se zády k majiteli, když on/ona zní příliš přísně nebo vztekle.
8. Chůze do oblouku
Tento signál se často používá jako uklidňující signál, a to je hlavní důvod, proč psi mohou silně reagovat na setkání s jiným psem, pokud jsou nuceni k sobě přistoupit napřímo. Nutit psy přistupovat k sobě napřímo může způsobit pocit úzkosti a nutnosti obrany, a může nakonec vyústit v agresivní chování, jako je štěkání a skákání na ostatní psy. Pokud psi mají tu možnost - jsou volně puštění a mohou si řešit - budou okolo sebe chodit obloukem/v kruzích. Nechte svého psa, aby dělal totéž, když je s vámi. Někteří psi potřebují velký oblouk, jiní budou potřebovat mírný. Dovolte svému psovi rozhodnout se, co považuje za správné a bezpečné pro něj, a on se pak časem může naučit procházet okolo ostatních psů v menší vzdálenosti. Nenuťte jít vašeho psa u nohy, když se k někomu přibližujete; dejte mu šanci přistoupit k osobě/psovi obloukem, nebo je obejít. Pokud psa budete držet volně na vodítku a dáte mu možnost volby, často uvidíte, že pes se rozhodne odejít místo toho, aby začal být hysterický. Ze stejného důvodu by lidé neměli chodit přímo k psovi, ale přibližovat se k němu obloukem. Čím úzkostnější nebo agresivnější pes je, tím větší byste měli udělat oblouk.
9. Další uklidňující signály
Zívání, "úsměv" - buď roztažením koutků úst nahoru a zpět, nebo tím, že ukazuje zuby jako při úsměvu, vrtění ocasem - v případě, že pes vykazuje známky úzkosti, uklidnění, nebo čehokoliv, co nemá nic společného se štěstím; vrtění ocasem není vždy známka toho, že je pes šťastný, močení, značkování vytvoření "kulatého obličeje" s ušima uhlazenýma blízko u hlavy tak, aby vypadal jako štěně (pes věří, že štěněti nikdo neublíží) někteří psi se chovají jako štěňata, skáčí kolem a chovají se hloupě - házejí klacky okolo sebe apod. - pokud zjistí, že v jejich blízkosti je ohrožující pes; má to mít uklidňující účinek. Nikdy nenuťte psy násilím do setkání s jinými! Při setkávání s jinými psy je nechte užívat jejich jazyka tak, aby se cítili v bezpečí. Někdy půjdou až k sobě a vyjdou spolu bez problémů, jindy budou mít pocit, že je bezpečnější zůstat ve větší vzdálenosti, koneckonců již navzájem přečetli své signály - dělají tak i na dálku několika set metrů, není potřeba setkat se tváří v tvář.
Přivření očí/rychlé mrkání – je často doprovázeno právě odkloněním hlavy, či olíznutím se a je používáno zejména v situacích, kdy pejsek nemá možnost volby jiného signálu. Řeči očí lze využít také k tomu, čemu říkáme zkrátit pohled. To znamená sklonit víčka, nehledět přímo, ale pohled „změkčit“. Na toto je třeba dávat pozor, pokud provádíte cvik „kontakt pohledem“. Člověk nesmí sedět nebo stát ve výši psa, aby jeho pohled nebyl přímý a děsivý. Může například stát, aby se jeho pohled „zkrátil“ a stal se pro psa přijatelnějším. Totéž platí o zvedání psa a nucení dívat se přímo na člověka nebo stavění na stůl z důvodu vyšetření nebo česání. V takovém případě nikdy nehleďte přímo na psa, ale použijte výše uvedený pohled.
Měkký pohled - I vy můžete tento signál použít, ať už k ukonejšení svého anebo jiných psů. Pokud se váš pes očividně bojí, otočte se zády. Pokud se pes cítí z vaší strany v ohrožení, vrčí, cení zuby, štěká anebo vás napadá – tehdy stačí, když se otočíte. Pokud je pes příliš nadšený a skáče na vás, rovněž se otočte zády. Tím dalšímu skákání rychle zabráníte.
Přesměrované chování – pes v klidu leží, když v tom se kolem něj začne dít něco, nerozumí tomu a je z toho zmatený, začne si třeba kousat nohu, lízat si břicho atd.
Vrtění ocasem Když pes vrtí ocasem, nemusí to pokaždé znamenat, že je šťastný. Pokud se tento pohyb objeví zároveň se signály, které nám napovídají něco jiného, například že se zvíře bojí, je nejisté, zlobí se nebo je ve stresu, znamená vrtění ocasem v první řadě snahu ukonejšit vás, sám sebe nebo to, co je třeba. Je možné říci, že vrtění ocasem znamená cosi jako „bílý prapor“ neboli žádost o příměří.
Umění pozorovat:
1. Začněte s pozorováním v domácím prostředí, jedině tak budete schopni zaregistrovat více signálů najednou. Když jsou všichni v klidu a vy kupříkladu odpočíváte, kromě nějakého toho chrápání na pohovce pravděpodobně moc signálů nepřijde. Ale občas se přece jen někdo zvedne a jde něco dělat, odejde na procházku, někdo jiný přijde na návštěvu, možná někdo něco upustí na zem, začne se o něčem diskutovat nebo rodiče vynadají dítěti. V tom okamžiku, kdy se něco stane, se podívejte na vašeho psa a určitě něco uvidíte. Nehlučte jenom proto, aby vás pes musel konejšit, to se nedělá, ale využijte všedních okamžiků běžného rodinného života. Ovšem pamatujte, je bezpodmínečně nutné pozorovat psa ve chvíli, kdy se něco stane, nikoli pár sekund poté, co se něco stalo.
2. Využijte všech situací, kdy váš pes potká jiného psa - nejlépe v parku, kde psi pobíhají volně, ale také pokud jsou na vodítku. Soustřeďte se na to, co váš pes dělá v okamžiku, když spatří druhého psa (a dávejte pozor, aby vodítko bylo zcela volné, a vy jste psa nerušili svými signály).
3. Když si všimnete, že váš pes používá některý ze signálů častěji (olíznutí, očichávání země aj.), soustřeďte se na tento jediný signál a pokuste se vypozorovat, jak často a v jakých situacích ho váš pes používá.
Vůdcovství a rodičovství
Dlouho se tradovalo, že je třeba stanovit vůči štěněti vůdcovství, jinak převezme velení a pokusí se být šéfem. Výsledkem tohoto mýtu je hodně smutných osudů a hodně zbytečných problémů. Přestaňme používat slovo vůdcovství a říkejme tomu raději rodičovství, protože to je to, o co se tady ve skutečnosti jedná. Když vzniká smečka vlků, nejprve se utvoří pár, který má štěňata. Tato štěňata vyrůstají pod dohledem svých trpělivých, přátelských a starostlivých rodičů. Právě psi a vlci patří k nejtrpělivějším a nejlaskavějším rodičům. Štěňata mohou s rodiči dovádět, aniž by za to byla potrestána. Když rodiče uloví kořist, běží nejprve nakrmit štěňata, než začnou myslet na sebe. První měsíce života štěňat jsou naplněny jistotou milujících rodičů, souhrou s ostatními štěňaty a vzájemnou důvěrou. Když osmi až devítitýdenní štěně přijde k novým majitelům a ti ho začnou tahat za kůži na krku, protože dělá něco „špatně“, povalí je, křičí na ně a dělají spoustu jiných věcí, které naprosto nepřipravené štěně na smrt vyděsí, je z toho zvíře samozřejmě šokováno. Začne se bát, znejistí, ztratí doslova půdu pod nohama. A nastanou problémy. Malé, vyděšené štěně vrčí, když se ho někdo pokouší uchopit, protože se bojí trestu. Lidé hovoří o problémech s vůdcovstvím, o tom, jak být na štěně přísnější, ale tahle cesta vede jen k dalším problémům a pro psa neznamená nic jiného než mizerný život. Malé štěně k vám přijde plné důvěry. Očekává, že jeho noví rodiče jsou stejně trpěliví a láskyplní jako ti, na které bylo zvyklé. Zapomeňte proto na nějaké vůdcovství a myslete raději na rodičovství. Štěně se časem musí naučit určitým pravidlům nového domova a ještě mnoha dalším věcem, ale nemůže se naučit všechno najednou! Pokud se budete chovat ke štěněti stejně jako k malému dítěti, možná ještě o něco starostlivěji, půjde to bez problémů. Psi jsou totiž báječní rodiče, od kterých se máme stále co učit. Do věku čtyři až čtyři a půl měsíce žijí štěňata na štěněcí „průkaz“. To znamená, že si toho mohou poměrně dost dovolit, aniž na to dospělí nějak reagují. Pokud jim musíme „domlouvat“, tak jemně a nenásilně. Proč lidé tak lehko sáhnou k fyzickému násilí? Představte si, jak musí být fyzické násilí, trest anebo jen ohrožení obrem, mnohonásobně větším než štěně, neuvěřitelně děsivé! A pak si majitelé začnou stěžovat, že pes neposlouchá, že nepřijde na zavolání a tak podobně. Jistě, tyto drobné problémy mohou být v rámci každodenního života nepříjemné, ale štěně se naučí vyhýbat majiteli, začne se chovat jako by neexistoval a používá spoustu konejšivých signálů k tomu, aby si majitele zase udobřilo. Když to nepomáhá, přestane je postupně používat úplně. Časem se octne ve světě, kde jediná řeč, která funguje, je násilí. Pes nemůže používat svoji vlastní řeč, protože mu nikdo nerozumí. Stane se němým. Existuje spousta psů, kteří jsou zcela pasivní a nic si netroufají vyzkoušet, nejsou zvědaví. Prostě to vzdali. Tito psi jsou často nazýváni hodnými psy. Jenže oni nejsou hodní - jenom to vzdali. Jiní budou takovým způsobem stresováni, že se stanou pro své okolí problémem. Stálá nejistota, ve které žijí, způsobí, že si vybudují chronický stres. Ten zase způsobí, že začnou ničit vybavení domu, budou zbytečně štěkat, budou se bát zvuků, lidí a jiných psů, stanou se takzvaně agresivními, začnou tahat za vodítko a dělat další nepříjemné věci. Bezpečné, přátelské a starostlivé štěněcí období, podložené trpělivostí rodičů, prolíná do období „puberty“. Rodiče, kteří namísto útlaku silným vůdcovstvím berou ohledy na to, že štěně ukazuje své city a nechají je, aby se plně vyvinulo v souhře se svou smečkou, poskytnou štěněti správný základ, kterého je zapotřebí, aby se zvíře stalo harmonickým a dobře komunikujícím dospělým psem. Vůdcovství neznamená nic jiného než dobré rodičovství.
Stres
Psi jsou stresovaní, když cítí, že danou situaci nezvládají. Jsou stresovaní bolestí, hrozbami, nepříjemným chováním lidí, kteří se na ně zlobí anebo se chovají násilně. Psi bývají stresovaní také ze vzrušení, zejména když pes ucítí hárající fenu. Stres může zapříčinit i nadmíra pohybu, příliš mnoho běhání, nekonečné házení míčkem či dovádění. U psů, kteří jsou tyranizováni ostatními psy, se také vytváří stres, jakož i u psů, kteří se bojí být sami. Většinou jde o situace, ve kterých jsou zcela bezbranní a nemohou s tím nic dělat. Když je pes stresovaný, projeví se to nejrůznějšími způsoby. Pokud je stres vyvolán okolím, většinou začne pes velice brzy vysílat konejšivé signály, aby uklidnil buďto okolí nebo sebe. Pokud se naučíte konejšivé signály číst, budete schopni včas zakročit a nepříjemnou situaci svému psu ulehčit. Jak se stres stupňuje, signály jsou čím dál zřetelnější. Pokud konejšivé signály nefungují, pes začne užívat signály opačné neboli odpudivé, pokusí se dostat co nejrychleji pryč nebo se začne bránit. Není nutné nechat to zajít tak daleko. Stačí bedlivě svého psa pozorovat, všímat si všech konejšivých signálů a včas pochopit, že pes začíná být stresovaný a potřebuje pomoc. Člověk by nikdy neměl dopustit, aby se pes musel začít bránit. Včasný zákrok je velmi důležitý. U psa, který je často stresovaný, se mohou vyskytnout problémy jako alergie (stresová alergie), zažívací nebo srdeční problémy – je tomu de facto stejně jako u lidí. Agresivita má často kořeny v opakovaném výskytu stresu, z čehož vyplývá, že obranné mechanismy psa jsou stresem rychleji uvedeny do chodu a psi se pak stávají mnohem divočejší. Pokud je pes pravidelně vystavován stresu, protože ho stále někdo zlostně komanduje nebo na něj klade již v mladém věku příliš vysoké požadavky, projevuje zvíře vůči němu zlost. Pokud jde o agresivního majitele, pak zvíře většinou vykazuje vysoký stupeň obrany. Takový pes inklinuje k napadání jiných psů i lidí a projevuje se vůči nim obecně velmi nepřátelsky a útočně. Psi se učí asociací. Když svému psovi spíláte, trháte vodítkem, tlačíte ho k zemi a způsobujete mu jiná podobná příkoří a v blízkosti je jiný pes, tak se váš pes naučí velmi rychle spojovat jiné psy se zlobou, bolestí a dalšími nepříjemnými pocity. Během krátké doby se začne bát nebo se stane agresivním. Pro dobrého chovatele není problém vypozorovat, jakou má pes náladu. Není důvod psa trestat, používat násilí, zlost, hrozby a podobně. To všechno u psa vyvolává stres. Stres může způsobit nemoc. Pes se může stát agresivní vůči jiným psům i vůči lidem, a nakonec může někoho v sebeobraně kousnout. Když má člověk vyřešit problém, je zbytečné léčit symptomy, naopak je třeba najít jejich příčinu. Proto je zcela nepřípustné používat láhve stříkající vodu, obojky proti štěkání a podobné pomůcky dříve, než vůbec zjistíme, proč pes vlastně štěká a o jaký typ reakce se jedná. Musíme najít příčinu, nikoli léčit symptomy. Pozorujte svého psa. Najděte příčinu toho, proč je stresovaný, proč se bojí nebo je zlostný. Podívejte se kriticky také sami na sebe a na své okolí, ve kterém se pes pohybuje, a hodně toho můžete zjistit i bez cizí pomoci.
Co psy stresuje?
• Přímé hrozby (ať už od lidí nebo jiných psů).
• Násilí, zloba, agrese v bezprostředním okolí.
• Trhání vodítkem, napnuté vodítko.
• Příliš vysoké nároky během výcviku a v každodenním životě.
• Nadměrný pohyb (zejména v případě mladého psa).
• Nedostatek pohybu a aktivity.
• Hlad, žízeň.
• Znemožnění vykonat v určitý čas potřebu.
• Přílišná zima nebo horko.
• Bolest a nemoc.
• Nadměrný hluk nebo naopak samota
• Šokující zážitky.
• Příliš stresující hra (s míčkem, klackem nebo s jinými psy).
• Náhlé změny, stěhování.
Jak identifikovat u psa stres?
• Pes je neklidný a nedokáže se uklidnit.
• Pes nepřiměřeně reaguje na vnější podněty (např. zvonek u dveří).
• Pes používá konejšivé signály.
• Pes se škrábe.
• Pes se olizuje nebo kouše, anebo kouše věci.
• Pes štěká, vyje, kňučí.
• Pes se otřepává.
• Pes si honí svůj ocas.
• Pes vypadá nezdravě.
• Pes těžce dýchá, funí.
• Pes se špatně soustředí.
• Pes se třese.
• Pes ztrácí chuť k jídlu.
• Pes musí močit častěji, než je běžné.
• Pes se fixuje na podružné věci (záblesky světla, mouchy atd.).
• Pes působí nervózně.
• Pes se začne projevovat agresivně.
• Pes používá přesměrované chování (dělá něco jiného, než má).
• Změna barvy očí.
• Průjem.
• Nepříjemný pach z tlamy a těla.
• Napjaté svaly – náhlé lupy.
• Tuhá srst.
• Alergie a jiné problémy s kůží.
Zdroj: webové prezentace z muj-pes.cz, mskao.cz, pejskowe.cz, ifauna.cz