ŽELEZNÁ RUDA – srpen 2018
6. 8.
Mizerný internet, bere jen něco.. takže rychle, než se sesype - Bambálek je nadšený, že je zas na Šumavě. Cesta úmorná, několik výletů s naším kamarádem Dayronem, ovšem tam, kde měl být potok nebo rybníček na osvěžení, bylo vyprahlo... ale jo, vydrželi jsme všichni - Mohylové pohřebiště na Husíně, Klatovskou Hůrku i Tupadelské skály. V Rudě jsme ještě podvečer navštívili nový Kneippův chodník na Grádelském potoce. Voda neměla teplotu ani 6 stupňů. A pak už nás rezek zatáhl na pívo a nesmlouval. Mimochodem apartmánek v Rudě je větší, než náš regulerní byt a občas se tady ztratíme. Máme tu i stolní fotbal. A Bea večer po příchodu z piva řádí jak šílená. Po celém dni v úmorném vedru.... prostě Šumava je Šumava.
7. 8.
Masakr - stačí jedním slovem ohodnotit dnešní výstup na Prenet z Hojsovy Stráže (mají tam krásný orloj) stylem nahoru-dolů (z 1000 metrů k potoku kvůli psům na kótu 660m a šup nahoru převýšení 340m na 2 kilometrech, slušná horská trasa) .... i na horách je vedro. Bea hned od první třetiny, kdy ještě netušila, co ji čeká, rozhodla, že místní srnky provětrá. A Dayronek se rád přidal. Od té chvíle byli jeden tým a nás nepotřebovali. Rozhodně ne naše zákazy a přivolávání ze stopy. Ne, dva bláznivé setry najednou si domů nepořídíme, jsem vyléčená. A taky nepotřebovali naši čistou chlazenou vodu, kterou jsme jim táhli v batohu. Ale bláto a smradlavou vodu - to se nás neptali a naskákali do ní. Oba si za svou novou boudičku zvolili kapli sv. Kunhuty na Prenetu.
8. 8.
Rezek se nějak rozběhal. Každou chvíli se spolu dohadujeme, že nic honit nebude. Je nabušená. A nesnese skoro žádného psa v Rudě. Teď tu bydlí ona, tak ať si oni jedou jinam. Vytrvale stojí u každé hospody a dělá ostudu. Trochu jsme porušili zákaz a sešli z vyznačené cesty asi 200m do 1. zóny Národního parku, abychom našli památné jedle a smrky. Povedlo se, a kdyby irský blázen nebyl na vodítku, tak si zónu proběhá nejspíš komplet. Nevěděla, kam dřív skočit. K večeru jsme se dočkali kamarádů Hradečáků. Setři mají opravdu sílu osobnosti. Nejprve šéf hospůdky nacpal čistým hovězím Beu, a když přijeli Ouddy s Britou, dostali večeři taky. Na nás slouhy zbyl suchý chleba! Bea udělala v hospodě ostudu - šla za mnou na záchod a než mě našla, zatáhlo ji to do výčepu a nasadila sosák jednomu pánovi do půllitru.
9. 8.
Krásně strávený den Dayronem, Britou a Ouddym u německého Malého Javorského jezera. Komentář není třeba, stačí prohlédnout fotky. Je to pohádkové místo. Rezci nadšeni. Vedro jsme přežili, tak teď se jdeme znovu zchladit do místního rybníčku v Rudě. Pozdně večerní korespondence s Martinou kvůli dalšímu vandru, který byl v plánu následující den:
- Dofoukla jsem kola a zjistila jsem, že to levý zadní, potvůrka, u ventílku uchází, ale já mu věřím a určitě vydrží!! A už máme na ráno nařízenýho budíka. Jenže koláčky nevydržely nájezd Vítka... takže zítra bude dietní den.
- Hlavně, že máš v kufru vrták a na zadní sedačce duchnu…..
- Takovej vrták v kufru!!....Nikdy nevíš, kdy budeš potřebovat hloubit. A počkej v zimě!! To nám to prachový peří budete pěkně závidět!...Možná budete závidět už zítra, když slibujou to ochlazení. Tak doufám, že naše blesky jen tak vyhrožujou a pomažou si svou cestou úúúúplně někam jinam. Radar sice taky vyhrožuje, ale do rána se toho může změnit.
Zdravíme násosku Beu!!
11. 8.
Poslední krásný vandr na Zhůří a Hadí vrch a údolí Křemelné... ještě za ranní rosy na pavučinkách.... a rozlučka s Dayronkem.
A je konec... Takže zrzavá štěkavá Šumavo, zase za rok!
Ještě poslední procházka před večerním pívkem kolem Železné Rudy. Šplhali jsme sjezdovkou na Belveder, abychom se pokochali naposled pohledem na Javor. Rezek se rozpohyboval tím, že honil stíny od sedaček na vleku. Jak ale přesáhlo 17 hodin, odmítla delší procházku, páč jí šlo o hospůdku. Je hodně náročná, co se dobrého píva týče.
Irča: Opilec jeden . Příště byste měli naplánovat dovolenou kolem protialkoholní léčebny, aby viděla, jak skončí.
10. 8.
Chtěli jsme pár kapek.... Tak je dneska máme. Napřed nám bylo líto Dayrona, že nepřijel na poslední společný výlet, ale dobře udělal. V půlce trasy se z deště stal liják. Kdybych Beu polila šamponem, dokonale cestou vypereme kožich po čtvrteční rašelinové terapii. Zaskočili jsme si zase za hranice, do Bavorska podél potoka Grosser Deffernik... skrz Ferdinandovo údolí... tam, kde bývala železná opora. Rezci měli tedy vody celou cestu dostatek. Teď se sušíme a Bea mi pomáhá s psaním mailu na gauči.
FOTOSTŘÍPKY z Železné Rudy 2018:
Album č.1: https://laurena.rajce.idnes.cz/Beauty_na_Sumave_-_srpen_2018_1.
Vandrování s Dayronem: Tajanov u Klatov - Mohylové pohřebiště Husín - Tupadelské skály - Hůrka - Železná Ruda Grádelský potok (Kneippovy lázně) - Hojsova Stráž - vyhlídka Liebeshöhe - Prenet
Album č.2:
https://laurena.rajce.idnes.cz/Beauty_na_Sumave_-_srpen_2018_2
Bea, Dayron, Brita, Ouddy: Železná Ruda - Brennes - Malé Javorské jezero (Kleiner Arbersee)
Album č.3:
https://laurena.rajce.idnes.cz/Beauty_na_Sumave_-_srpen_2018_3.
Železná Ruda - Alžbětín - Debrník/Deffernik - Zwieslerwaldhaus v Bavorském národním parku - Zhůří - Hadí vrch - Zelená Lhota - Nýrsko - Pajrek - Dolní Lukavice
