Střípky únor 2018
5.2.
Nepamatuji si na den, kdy jsme po návratu z venku nehrály hry. Tahle zábava se stala nedílnou součástí všedních i svátečních odpolední a podvečerů. Nechávám Beu v krabici hledat mezi smotanými letáky dobrůtky. Dobrůtky jsou pro ztížení situace samozřejmě také zabalené v letácích. Normálním psům vyselektování trvá několik dlouhých minut. Rezek viděl, že dávám tyčinku až dospod krabice a navrch papíry. Poslala jsem ji hledat. Přišla, čapla krabici, obrátila ji vzhůru nohama a obsah se vysypal. Hned se tak dostala k tyčince. Je jí naprosto jedno, že principem této činnosti je, že má ty papíry vyndávat jeden po druhém...
Letmá poznámka páníčka: Ona je 24 hodin 7 dní v týdnu mezi lidmi. Naštěstí mezi normálními. Fakt je mimořádně chápavá. Představ si, že by páníčci byli politici….. Poslední dobou používá kombinatoriku a empatii s intuicí. Trochu mi z toho mrazí.
7. 2.
Bea každý den udivuje. Leží na pelechu u stolu. Je po večeři, po hrách, po birellu. Spokojeně oddechuje. Bavíme se o tom, jak se nám blíží jaro, výlety a dovolené. Padlo slovo LIPNO. V tu ránu rezek zvedl hlavu. A už zjišťuje, jestli se balí cestovní tašky.
Irča radí: Za chvíli jí budete buď dávat na uši chrániče, aby neposlouchala, nebo si dopisovat. To je asi lepší, ona by se totiž mohla naučit odezírat.
8.2.
Koupila jsem Bee nový sympatický pelech k posteli. Skvěle udržovatelný, rozepínací, lehoučký, měkoučký. Irča tušila její nadšení, tak se hned zeptala: Ten pelech už jsi vyzkoušela? Vejdeš se tam? Má pravdu. Bea k němu vždycky přijde, podívá se na něj, vzdychne a hupne do postele. Asi mi ho věnovala.
11.2. ZrzVary
První letošní setří mejdan. 8 irů (Bea, Connie, Jess, Dustin, Elvis, Dayron, Argo, Nikon), půlroční pointer setr Aimee, jack russel Charlie a šéfíček jorkšír Rockánek. I při převaze psů nad fenami (holky zatím neměly ani jednou náladu na sebe dělat ramena) úplně pohodová 2,5 hodinová procházka drahovickým lesem skrz Goethovu vyhlídku. Bea, Connie, Dayron a Dustin byli věčně v trapu. Jakmile Dustin nahlásil srnu, zmizelo kromě Charlieho všechno. Snažila jsem se jí vyčinit a ona si stejně myslela své. Nikon, kdysi poslušný mamánek, se taky "posetřil" a mizel jak pára nad hrncem. Největší proutníci byli Dayron a Elvis. Chudinky a bod největšího klučičího zájmu Jess a Connie (a cizí kolemjdoucí fenky). Nejmladší Aimee se za celou dobu nezastavila, slovo únava se k ní rozhodně nehodí. Ještě hodinu a půl po příchodu Bea prudila 
papat, pivečko, všechny hlavolamy 
Dotáhla si v kožichu kilo větviček a odřela si čumák. Někde asi brzdila.
Foto: http://laurena.rajce.idnes.cz/Sraz_setru_ZrzVary_11.2.2018/
Martina: No já myslím, že Dájinka má rozhozený hormony aspoň na čtrnáct dní
To probírání se fotkama je pak taková třešíňka na vycházkovém dortu. Já jsem nějak naměkko, fakt je to super. Kolikrát si říkám, jak nám ten Zrzek úplně a hlavně krásně převrátil život
...kolik fajn nových lidí jsme poznali.
Jsme na tom úplně stejně. Neznám člověka, který má setra, že by nebyl fajn.
13.2.
Naše irské dráče slaví 5. narozeniny. Oslavila je v lese, se svými věrnými kamarády. A taky v krásném slunečném počasí. Ani se nedivím, když se ptala: Nemohla bych mít narozky pořád? Protože ty dnešní si užila parádně.
Foto: http://laurena.rajce.idnes.cz/Bea%2C_Connie%2C_Jess_13.2.2018/
Dostala od svých 4- i 2nohých kamarádů tolik přáníček, až mě z toho přechází hlava. Nebudu lhát, že 90% přání obsahuje slovo pivo. Je všude profláklá, alkoholka. A v tom zbytku jí je přáno spousty setřích vylomenin.
- Ségruše, my jsme ale rychle vyrostli co? Přeju ti s paničkou a Scarym všechno nej nej nej, hodně zdraví, hodně prohnaných srnčích prdýlek, hodně mňaminek a ještě hooodně let s tvýma otrokama. Pac a pusu tvůj bráška Smajly 
- Připojujeme se s Dustinem k blahopřání naší kamarádce a na dalším srazu potřeseme tlapkou. A Dustin jí ošňufe čumáček
- Bee..ee..o, všechno nejchmelovatější ti přeje o rok mladší kamarádka ovečka Trumpetka!
- Orinka: Všechno nejlepší berušce Beušce!! A mamka by mohla svolit a nalejt aspoň do panáčka pivečko, co??
- Krásné narozeniny Beuško! Těšíme se na další fotky, které nám vždy rozveselí den. Na zdraví 
Andrea a její smečka
- Steav, Bona a Zita z Prahy: Beuško, přejeme ti se smečkou vše nej nej nej nej k dnešním narozeninám! Hlavně hodně zdravíčka a neustálou zásobu setří energie, aby se maminka nenudila 
- Blahopřání i od nás a Scooby vzkazuje, že kdyby toho piva bylo moc, tak ráda pomůže 
- Falko z Krumlova: Beušáku, vše nejlepší k narozeninám, hlavně hodně rezavých lumpáren a ať Tě neopouští chuť na to rezavé pití.....budeme se těšit, že Tě zase uvidíme na setří Šumavě 
- Hanka z Prahy: Beuško krásná pražáci s černochem Ti přejí krásné narozeniny, spoustu let ať ještě děláš radost svojí smečce domácí a mnoho opravdu mnoho setřích dobrodružství a lumpáren
Oslavenec mě zaúkoloval a tak klofu do klávesnice: Kamarádi, vzkaz od maminy... nestíhá za mě odpovídat, mě k počítači nepustí, ale už si utírá čelo, že prý mi tu posíláte samý půllitříky a přání s pěnou. To se dneska asi pěkně upravím.
A na závěr zazněly originální husitské chorály, při kterých Beušák zamáčkl dojetím slzu:
Milý Beušáku,
ani nevím, jestli pro nás existuje vůbec nějaká OMLUVA, že jsme na tvoje celebritní narozeniny letos tak "nějak" zapomněly......... ani Málče si nezapsalo do deníčku....... prostě stydíme se a jdeme klečet do kouta na hrách...... No a jestli teda můžem - jaksi sice se zpožděním, ale o to víc ze srdíčka, tak ti obě přejem - ještě víc a krásnějších výletů, modré nebe bez bouřek a petard, chytré srnky, veverky a zajíce..... k tomu přidáme houfy opeřenců všeho druhu, aby ses nenudila a japončíci s foťákama mohli padat na zadek........ stále pojízdné autíčko a pohyblivé a zdravé páníky, spousty Birelu a ňaminek .... no a - vůbec jen ten nejlepšejší psí život, který vlastně už máš....... (Doufám, že až se znovu narodím, budu u vás psem.......). Pět je sice dost, ale zas to není moc.......takže si užívejte všichni, co to dá, jsme tady opravdu jen jednou.......... Já na vás všechny myslím - skoro kudy chodím.......jen teď nějak mám už delší dobu hoňky a taky moje vetchá tělesná schránka se nějak sype, pořád se na střídačku dusím - kašlu, nemůžu mluvit - jen tenoučkým a tichým hlásečkem (jak eunuch ) = z čehož má ten můj rezavý zloduch druhý vánoce a leze mi nadšením po hlavě = jak krásně vyju a pištím !!!!!!
Pac a pusu Gita + malé A.
18. 2.
Poslední den pro nás prodlouženého víkendu (který potvrdil, že když je Bea v terénu míň, než 5 hodin, nebo nacapká míň než 20km, není unavená), jsem vymyslela poznávačku zapomenutých míst, lesní terén kolem Staré pražské. Mělo to být nenáročné a kratší. Jenže to bylo pěšky... a o víkendu se pěšky nechodí! A už vůbec ne tam, kde to rezek zná. Byla velmi znechucená a docela stávkovala. Takže jsme opustily cesty pro lidi a vydaly se po cestách zvěře. Kopec dolů, kopec nahorů... pěkně od jednoho krmelce k dalšímu, aby si lovec do sosáku nandal tu správnou vůni. Nakonec jsme stejně přišly domů po 3 hodinách a hádejte, co chtěla jako první? Hlavolamy. Další hodina, ovšem jen v očích rezka, plodně strávená. Nepřestala, ani když jsem vytáhla trimovací hrabičky a kartáč. Protože je naučená, že když bude držet na kožichůru, odstane za to dobroty.
Irča, Bey ombudsman: No teda, co jste jí to zase udělali. Neděle bez auta. Už jí slyším, jak bude zítra v lese zase žalovat.
19.2.
Objevila jsem pro špekouna nové granule: Best Breeders Grain Free losos/pstruh/brambor. Light. S obsahem tuku jen 8%. Mám šanci, že díky tomu nebudu muset zmenšovat dávky a hladovec nebude řvát hladem. Vyzkoušíme a uvidíme, jestli mají dlouhodobější účinek.
Při konzultaci nás naše paní doktorka upozornila: Obecně problém s redukčníma dietama je ten, že psi po nich mají větší hlad, víc žebrají a tím pádem vyloudí víc pamlsků než obvykle a efekt je v háji. Za Yoggies a Best Breeder nemůžu říct nic, neznám je, ale když je opatrně vyzkoušíš, tak se snad nemůže nic pokazit. Jen bacha na ty za studena lisované – ono to má i druhou stránku: sice zastudena zachováš víc vitamínů, ale neprojde to extruzí a tím pádem se teplotou nezničí ani všechny choroboplodný zárodky. Ty za studena lisovaný granule jsou hodně náchylný na zaplísnění. Za co můžu strčit ruku do ohně je Hill’s, s tím mám léta zkušeností a jejich dieta funguje (když se dodržuje), jsou k tomu i pamlsky, který se započítají do denní dávky a odečtou, a psi na tom nemají ten vlčí hlad a nežebrají. Ale ona zas tak strašnou nadváhu nemá, navíc má pohyb.
Poslední věta mi lahodila v uších… Jenže Dayronkovo panička mě vrací z oblak na tvrdou zem: Jestli vám budou ty hubnoucí granule fungovat jako nám ty přibírací, tak nevim, nevim
19.2.
Sice hlásí, že přijdou kruté mrazy a zima se nevzdává, ale na rezka jde už jaro. Nebo další puberta. Dneska řádila podobně, jako ve 2 letech! Šly jsme dlouhou trasu po sluníčku druhou stranou kopce. Věrka mi donesla na ochutnání štrůdl. Bea samozřejmě loudila. Řekla jsem jí, že nedám, ať si jde po svém. Pokračujeme dál a Bea nikde. Volám, pískám. Nic. Jestli ona chudinka se nezamotala, a jak není zvyklá na tuhle trasu, třeba se neztratila.... Vracím se zpátky a vidím.... Bea za stromem v roští a láduje se.... prase nechutné. Rychle mě oběhla a mazala z dosahu mých rukou i keců. První pokus o útěk s Jessinou jsem jí rozmluvila. Jako že to má za trest. Po chvíli to zkusila znovu. Napřed si sedla ve svahu, kam jsem za ní nemohla, a vysmívala se mi. Nehnula se ani o milimetr. To zopakovala vícekrát. Když ji tahle schválnost přestala bavit, sebrala se úplně a pláchla za Jess. Po celém lese ticho, nebyla nikde vidět. Pískám, nic. Pískám, nic. Najednou stojí za mnou. Sliny omotané kolem mordy na několikrát. Nevíme, odkud přivlála. Žádná z nás ji neviděla. Scházely jsme od Třech křížů po asfaltce, všechny tři čučí ze svahu. Do křoví odskočí Jess. Vyštěkává. Vyskočí 2 srny. Bee přímo pod čenichem. V tu chvíli by byl Bubka břídil. Obr skokem vypálila za nimi. Jedna srna doleva dolů k silnici, druhá do lesa. Naštěstí ty blbky letěly za touhle. Connie byla tak v šoku, že zůstala stát na místě a jen to divadlo pozorovala. Pískám, pískám, pískám. Hele, jedna běží, ale která to je? Asi Jess, je to rychlé. Písknu, zmetek se zastaví a koukne nahoru. A letí za námi. Ty joooooo, ten rychlý setr je Bambule Umí překvapit, špekoun.
Včera jsem uklízela elektronický obojek do futrálu a uložila ho do skříně, protože NEBYLO TŘEBA ho používat… Sice vylítala pár gramů navíc, ale o to větší hlad má. Řve jak tur a dožaduje se svých práv.
22. 2.
Tři důry, svatá trojka Bea, Connie, Jess opět v akci. Včerejší úlet špekouna nebyl ojedinělý. Dneska to pokračovalo. Jen holky viděla, mrkla na Jess a pápá mamino, máme teď práci, víš? Vrací se do pubertálních let, kdy nevidí, neslyší a letí Šíleně žárlila na malé štěňátko Flockiho. Odháněla ho pryč a schválně mi nosila klacek, abych jí ho místo focení házela.
Zkouší páníčkovy nervy. Ten vytrvale vypisuje události: Já bych šla ven! Otevřu, udělá nosála (tzn. vystrčí jen čumec), otočí se a odejde od dveří. Já bych šla nahoru do patra, podívat se na dědoušky a něco málo vyloudit. Kdyžtak aspoň kočce vyžrat granulky a vypít vodu z misky. Hned seběhne zase po schodech dolů. Já bych šla ven! Narazím čepici, šálu a vylezeme. Otočí se a zaleze domů. Sundám čepici, šálu, boty a … já bych šla ven! Vystrčím ji za tu její rozmazlenou rezavou pr*el ven a zavřu za ní. Štěká jak pominutá. Takže za ní zas musím vylézt, aby sousedi nenadávali. To je dost, že jsi venku. Budeme tady spolu hlídat a číhat na kolemjdoucí. Klepu se zimou. Opatrně se vytratím a zavřu dveře. Štěká ještě víc. Zmetku jeden, mazej domů a lehnout! Zaleze dovnitř, lehne si, okamžitě vstane a… Já bych šla ven!
Irča: Connie je taky v ráži. Dnes po mně zase leze. Já vzala do ruky tužku a to ona nesnáší. Tak se na mě vrhla. Podotýkám, že toho nebohého odstrčeného psa chápu. Nemá si přece panička luštit křížovky, ale holčičku hladit a drbat. Irča se snaží oponovat: No co bych si nevyluštila křížovku, když jsou všichni nažraný a napitý. Teď usnula, mně na nohou, abych jí neutekla. Potvora, když zdrhne ona mě, tak jí to nezajímá.
27.2.
Po práci jsem si vyzvedávala zrzavého teroristu se slovy: Chvíli ji nechci vidět, je nesnesitelná. Od rána nelehla. Prudí a nejde vypnout. Dneska je ve formě. Od půl 8 od rána lítá po zahradě, šmíruje každého psa, co projde kolem plotu. Vylákala už mě na dvě procházky.
Tak jsme udělaly větší okruh lesem. Kdepak, taky potom nelehla. Od příchodu drtí PET lahev, hraje s ní fotbal. A to nás čekají ještě všechny varianty hlavolamů Je v mimořádné kondičce a vypadá to, že jaro je za dveřmi Už máme za sebou všechny hry, pedikůru, manikůru a konečně lehla.
Napadlo mě, jak potom musí vyvádět setři, kteří 8-10hod doma sami od rána spí, než jim přijdou páníčci z práce? Gita popisuje vlastně úplně normální stav ostatních domácností, se kterým nejde než souhlasit:
No, nebudeš to asi chtít moc slyšet, ale setři, kteří opravdu od rána těch 8 - 9 hodin spí, když páníčci nejsou doma, se opravdu dají vypnout..........
Máte jí moc rozmazlenou, setr je pes pevného denního režimu, má rád své stereotypy a když je to nějak narušováno, tak pak vzniká tenhle stav..... prostě jste si jí NAUČILI, že se jí neomezeně věnujete - a upřímně řečeno, který pes by si zrovna tohle nepřál? Prcek je doma sám, já přijdu, převleču kalhoty, boty a vyrážíme. Včera jsme vyrazily zhruba ve čtvrt na čtyři a vrátily jsme se asi v půl sedmé.......prohnala dvě srnky, jednoho ušáka, je vzteklá, protože jí přimrzaj šíšy a klacíky, takže se strašně namorduje, než takou přimrzlou šíšu vydobude.... to je taky pohled pro bohy, vzteká se jak malej parchantek, mydlí do šišky tlapkama, kouše - a ono NIC !!! To je potom na infarkt...... No a přijedeme domů, dostane do mističky granule, takže se nadlábne, pak tedy většinou ještě omrzuje, protože by chtěla nějakou ňaminku, někdy se mi jí zželí, takže opravdu něco do mlsné papulky dostane, někdy zase ne, no a pak jde na mě.....hodlá mě nejen přeprat, ale rovnou zavraždit a zakopat......takže se asi tak pár minut vesele vraždíme, což Prcka náramně vybudí, a také neví kdy a jak přestat, takže v rámci zachování domácího klidu prostě NĚKDO musí mít rozum a utnout to. Buď se seberu a jdu něco dělat (večeři, uklidit boty, šaty a tak...), takže Mrňous vychladne ajn- cvaj a v tu ránu je doma klid a mír. Někde sebou praští - tak aby mě měla na dohled, a usne jak špalek. Netvrdím, že by si člověk neměl se svým pesanem hrát, to určitě JO, ale všeho s mírou, jinak budeš vlastně dělat psovi sluhu - a co hůř, bude chtít víc........Už teď to vidíš, hlavolamy za tisíce, doma nemáš pomalu chvilku klidu aby sis udělala pohodlí...... Já konkrétně zrovna pro hlavolamy moc nejsem, většinou fungují na principu - "něco" zmáčkneš, odsuneš, nebo vyndáš a dostaneš PAMLSEK....... x malých pamlsků=skoro denní dávka žrádla......a potom, irčani jsou inteligentní psi a časté opakování jedné věci je brzy omrzí a chtěj další, nové, lepší.........a upřímně, kde a co má člověk pořád vymýšlet...... My si hrajeme tak, že ten čas, kdy jme spolu prostě trávíme "prací" ale hlavně je to hra - zaměstnávám jí, učím, hraju si s ní....... Ale doma musí vědět, kdy přestat. Taky se dokáže rozparádit tak, že už potom jen chrčí...... a lezou jí oči z důlků - taky si hrajem, ne že ne, ale je na mně, kdy přestat a hlavně není to pravidlo. Takže opravdu i setr jde "vypnout".
Já vím, člověk chce pro ty zrzavé potvory jen to nejlepší, ale opravdu, všeho s mírou. Jinak Prcek má svoje křeslo plné hraček, kostiček žužlacích, zahrabané sušené dršťky, pískátka. Takže když má hrací absťák, většinou v tom zaloví a asi by ses divila, jak si umí krásně hrát i sám. Hodně srandy v tom "krásném" počasí G. + vypínací malé A.
I Beušák se samozřejmě umí vypnout. A rád. O víkendech o ní až do odjezdu na vandr nevíme. Chce mít klid, spinkat a nebýt rušena.
Už bývala taková usedlá dáma, ale poslední dny se vrací do mládí. Nevím, ale páníčkovo zoufalý telefonát - KDY SI JI DNES VYZVEDNEŠ, NEŽ MI Z NÍ PICNE? - mě rozesmál. Kor když si představím ty její šibalské oči a ksichtíky. Když jí něco nevychází, šíleně hlasitě vzdychá, funí, mlaská a je od ní klid. Ono někdy stačí vzít do ruky kartáč a už leží a dělá, že tvrdě spí 
Jaro má zpoždění. Od víkendu silný ledový fučák. Nonstopácká bunda alpha nám nepomáhá jen v mrazu. Napadl ji kříženec staforda a bundičku prokousal jak cedník. Naštěstí zůstal rezkovo kožich nedotčen.
Stejnou bundičku pořídila Málčeti i Gita: Jéje !!! Bundička v tahu ? No ještě že tak. Budeš záplatovat, nebo objednáš novou? Člověk aby měl druhé zaměstnání. Malé A. k oblečku moc nepřilnulo. Když jí ho nandám a to většinou když jdeme až na poslední večerní venčení - protože to mám vždycky pocit, že mrazem padnem....tak se kroutí jak bajadéra.....tak jí ubezpečuju, že jí to jednak sluší a jednak že jí bude hezky teplíčko........no, sice si dá říct .... ale ... dost divně na mě pořád šilhá....V lese běháme zatím bez bundičky - tedy především zatím proto, že alespoň tady u nás je pořád suchý mráz, kdyby bylo vlhko, dostala by jí na zádíčka - ať se kroutí jak chce. Desík chodil v bundičce i na hony. Ale to už měl "rozum"..... Mě nejvíc naštve, když se leze v bundě vykoupat do vody. Taky už se mi to párkrát (u Desíka) stalo. No a abych to nějak moc nezakřikla - Prcek se začíná už tak trochu rovnat, srnky honí už jen tak ze sportu, zajíci zatím teda zase na druhou stranu pouze mírný pokrok - on taky takový zajíc žejo, konec konců možná že by se dal i přeprat, kdyby ho malé A. dohonilo. Ale hlavně se celkem bezpečně VRACÍ poměrně včas a tak jak to má být- což znamená na trasu a hlavně si hlídá místa křižovatek - abych se nedala nějakou nepředvídanou cestou...... takže nerada bych to zakřikla, ale už jsou ty naše prochajdy i tak trochu nervy uklidňující.... (až budu kvílet a já určitě budu, tak mi to připomeň). Ovšem chodíme na místa, kde to známe.....měním směr, průběh trasy různě to zpestřuju ale zatím si ještě, tak jak jsme chodívali s Desíkem - cestou necestou netroufám - právě pořád kvůli zvěři. No budu si muset jednou dodat odvahu a prostě to zkusit. Bože, proč já jsem si nekoupila nějakého nenáročného jezevčíčka........ G.
