Střípky duben 2018
3.4.
Prášek jsem zabalila do kachního masa. Ochotně to sezobla a tvářila se, že sousto spolkla. V tlamě maso oddělila od prášku a ten si schovala do chlupů, protože na pelechu bych ho viděla Dneska jsem ji přistihla ověnčenou, když byla nastoupená na hlavolamy. Musím jí to tedy drtit a zalít pivem a vmíchat do granulí. Miláček mi dal košem s Kelparenem - tyčinkami na čištění zubů a odstranění kamene..... bratru za 250,- jeden sáček, koupila jsem rovnou dva, že........ ty jo, já si pro sebe nekoupím ani celaskon a ten nevděčník si k tyčince ani nečuchne.
Irča: Kdo umí, ten umí.
Martina: u nás žádné masové obaly nefungují, u nás se to musí dávat na hulváta rovnou do volátka.
4.4.
Já jsem chtěla za Conninkou a Jess do lesa. Jenže holubi, myši a rybníček mě přehlasovali V tom nádherném počasí obrážím s namachrovaným rezkem holuby a myši na sídlišti. Ach jo.
Romča, majitelka rekonvalescenta Atyly: Páta čochta se taky žene hned do rybníka, přestože má na sobě kožich (bundu) na ta jeho záda nemocná. Takže pak jde domů nahatý a já táhnu nacucaný kožich v ruce. Vypadá jak záchranář v té červené vestě. Ale dnes v teple jsem ho nechala vykoupat, byl štastný... už jsme byli na 5ti dlouhých procházkách po 3 měsíčním ležení...už mu narostly zase svaly na zádech...vypadá jek pěknej macek.....to víš, nohy ochably. Ale regeneruje se dobře, co se svalů týče, dnes už měl pěkně tvrdé kejtičky..... tak snad zase osvalí jako sportovec. Hlavně, že je mu dobře.
5.4.
Nechcete někdo rezka na práci? Už z ní šílím, jít do lesa za jejími zrz kamarádkami je pro Beu největší trest. To je nešťastná, šourá se a hledá první únikovou cestu pryč. Na sídliště. Na holuby. Je nádherná při práci, ale já už se nejspíš do lesa nikdy nepodívám jedině, že tam začnu nosit zrní, aby se tam holubi přestěhovali. Já bych ji dala někomu i na práci, ale který myslivec se věnuje odstřelu holubů????
Věrka od maminky Báry na to kápla: Myslela jsem, že v lese se zrzky je šťastná!?!?! Holuby jsou více akční? Asi chce být za hvězdu jen ona a nesnáší konkurenci.....
6.4.
RTG hrudní a bederní páteře jsme zvládli bez narkozy. Vypadá to na spondylozu 2. a 3. bederního obratle. Zatím drobnou. To je vlastně artritida, výrůstky na páteři. Doufáme, že když se rozvine, tak pomalu. Ale už může delší procházky. Hned jí vymlátím zítra holuby z palice.
Dopoledne na ně vytáhla i páníčka. Volal zoufalej, že už půl hodiny stojí na paloučku a ona číhá. Od doktora jsem ji chtěla vzít tuhnickým lesem přes Linhart, ale směr od města stávkovala. Měla jsem výčitky, že se necítí dobře. Tak jsme se vrátily k nábřeží, tam okamžitě pookřála a letěla jak bláznivá na Masaryčku. A tam začal tanec. Zase dělala divadlo pro všechny. Úplně se zbláznila! Nic jiného ji nezajímá, než holubi
Ale docela jsem se pobavila - na lavičce seděl nějaký týpek, krmil holuby, lítali mu až na ruku a najednou šup, jednoho chytil, zandal do batohu a odkráčel pryč
Irča se ptá: To měl na nedělní oběd místo kachny? To je hezký. Kdyby Bea zakročila, tak by byl namydlenej.
10.4.
Zdánlivě nesouvisející téma - třídění holubů a album památných stromů... Jak tak obcházíme sídliště a číháme na ty drzé přemnožené opeřence, koukám, kolik je v našem okolí památných stromů. Kolik jsme jich na našich toulkách už potkali? Beuško, díky za myšlenku a výsledek je tady:
https://www.zonerama.com/laurena/Album/4238613
12.4.
- Nemáš náhodou porouchanou meteostanici? Connie už byla ve sprcháči, protože hřmělo.
Není porouchaná, taky valila oči. Ale dostala 2x nakapány Bachovky, lehla mi u nohou a usnula. Od té chvíle spí. Zahřmělo jen 2x a jednou se blýsklo.
- Connie pořád čučí na okno a čeká, co bude. Poseroutka. A měla 2 klíšťata. Chtěla jsem je nechat Věrce do kompotu (sklenice, kde je nehumánně topí), ale pak jsem je zničila žehem.
Vrahu Věrka má našlápnuto na rekord a ty ji o 2 kusy ochudíš. Babušák popadl asi 4 klacíky, co našel cestou, ale docela v pohodě, žádné křoví jako schovka pro přežití, takže už bouřka nepřijde.
17.4.
Docela by se mi hodil kontakt na nějakého elektrikáře, který by tu a tam vypl proud v hotelu. Jako dneska. Dostali jsme volno a s Beušákem ho náležitě využily. Povedlo se dlouho nevídané - je utahaná. Po více jak 4 hodinách pohodového courání lázeňskými zákoutími přišla domů, nestihla se ani napít ani najíst a odpadla. To trvalo slabé půl hodinky, pak se vše vrátilo ke starým pořádkům Nepamatuji se, že by byl v nedávné době takový vichr, aby lámal statné stromy, ale cesta, kterou jsem vybrala, byla od padlých stromů dost poničená. Vyfotila jsem Vary trochu jinak a taky Pupp zezadu - je vidět, jaké je to zepředu pozlátko a strana do lesa už tak slavná není. Ne že by mě nečekané volno mrzelo a táhlo mě to do práce..... to Beu to táhlo po túře do Teplé k našemu hotelu. Zoufala jsem si, že se dnes rozlovila na kachnách. Než mi zpětně došlo, že si od hostů nasypané rohlíky a housky spletla se SVÝMI piškotkami, co za dobré chování ode mě dostává, a ty kachny sprostě od jejich oběda vyštvala na druhý břeh. Aby se nepřiblížily k jídlu, sedla si u hromádky a seděla. Vydržela ten lup hlídat před opeřenci skoro hodinu
no co, bylo krásně slunečno, tak nebylo kam spěchat.
21.4. ZrzVary
Veselá parta: Bea, Connie, Jessie a Rocky (jorkšír), Falco, Dayron a gordonka Ashley.
Protože cestu na Goethovku nám zkomplikovaly popadané stromy a cestu na Linhart zase rozkopaná silnice, napadl nás trochu jiný, vzhledem k hlášenému fajn počasí osvěžující irský mejdan. Bea ještě není úplně fit, tak jsme vymysleli krátkou setří prochajdu kolem rybníku Kolováku. Měla být odpočinková. Poklidná…
Tolik adrenalinu a vyřvaných hlasivek už jsme dlouho neměli. Když ty srny mrchy čekaly hned za rybníkem a měly zadky jak almary! Jestli největší grázl dneška, Bea, nebude kulhat, tak to bude zázrak. Rezka bláznivýho bych nejraději zavřela na pár dní do útulku a pro jistotu přivázala k boudě! Už týden byla bez sebemenších potíží, já ududlaná dobrým stavem jsem připravila setkání zrz kámošů. Šla jsem na to chytře - plavat nechce, takže bláznit nebude. Na procházku s nimi půjdeme jen krátkou trasu, ale je vedro, ona se nebude unavovat blbnutím, že?
Ten hajzlík se rozhodl, že když se jí ostatní smějou, že neplave, tak jim ukáže, co umí. Po prvních asi 100m trasy ZMIZELA. Spolu s ní postupně všichni ostatní, i jorkšír Roky. Zůstal jen mamánek gordon. Ticho, nikde nic. A pak slyším z velikánské dálky, od letiště hlášení srny. Několikahlasé. Jak se tak s prodlužující dobou čekání uprchlíci postupně navraceli, byla jsem víc a víc nervozní. Nakonec jediný, kdo chyběl, byla Bea - v rekonvalescenci tak jsme se rozdělili hvězdicově a šli jí vyvolávat. Já na parkoviště k autu. Kousek od něj opravdu přisupěla, vyřízená a obalená vším sajrajtem, co pobrala. Přikolíbala se, obešla mě a zas utekla. Tentokrát do rybníka. Trochu se vydýchala a švung......... zase v **** a kolem srna........ za ní parta hic. Celou procházku jsem ji uřvávala. Jak jsem povolila oči a mysl v hlídání, zalítla do lesa.
Foto: https://laurena.rajce.idnes.cz/Setri_na_Kolovaku_21.4.2018/
22.4.
Bea zas pajdá dneska se taky nešetřila, byla samostatná jednotka a lítala jak pošuk.
A paní doktorka mi radila: dávej Aptus a KLID.... a že mi prý dopředu schvaluje jako doktor panáka, abych to přežila.
Irča poté, co viděla rezka v akci: No jo, když zdrhne, tak to na panáka je. Ona si to po tak dlouhý době vychutnává. To byla jasná provokace - já vám všem ukážu, jak to umim.
30.4.
Případ pro Chocholouška. Za holkama nechce ani omylem. Jako krávu na porážku jsem ji dotáhla pod les. Dál ani krok. Jak se změnil směr na holuby, ožila a pospíchala, až se jí uši třepotaly. Střídala na paloučku myši a houby, pak zkontrolovala několik paneláků.