Se3 ... čili SETŘI

… Střípky leden 2017

1.1.

Den k nasejření. Omlouvám se, že jsem malinko vulgární. To ty petardy… Jak jsem se těšila, že i přes virózu vylezu z pelechu. Užiju si slunce, sněhu, focení a hlavně klidu po silvestrovské kanonádě na horách. Odjížděli jsme spokojeně z města za doprovodu detonací opozdilců. S vyhlídkami, že v přírodě budeme mít klid. V Hamrech jsme neušli ani kilometr a ze sjezdovky se ozvala kanonáda petard. Bea musela na kšíry (jinak by se uškrtila), do mordy klacík a přemýšlelo se, co dál. Klepala se strachem a zalézala ke všem zahradám u domků. Zkusili jsme změnit směr, protože tudy, kde slyšela bombičky, odmítala jít. Druhý směr vypadal dobře. Po chvíli další detonace. Zalehla do příkopu a šlus. Kombinace Bachovek a trpělivosti slavila úspěch a celou trasu, byť v časové prodlevě. Za cenu vytahaných rukou od vodítka prošla.

Jo.. a ten ortopedický pelech, ten si klidně můžu nechat pro sebe, když o něm tak básním... Leží na tvrdé podlaze vedle. Vymýšlíme, jak ho upravit do pohodlné podoby, aby si tam pacient rovnal kulhající běhy.

Dnešní den se opravdu vydařil. Doufám, že neplatí - jak na Nový rok, tak po celý rok.

3.1.

Jsme po konzultaci s vetem a fyzioterapeutkou, vypadá to s pajdou vzhledem k pozitivnímu vývoji dobře. Sono je v tomto případě zbytečné, to je na měkké tkáně, ne na kosti. Pokud se kulhání nebude vracet, s RTG můžeme počkat. Zkrácený kyčelní úpon se dá napravit terapií, zas vyrazíme na akupunkturu. Mám dál masírovat a držet kyčle v teple a klidu. Což není úplně splnitelná podmínka léčby. Třeba mi nepozorovaně zdrhla s Connie i v bundičce, než jsem ji odchytla na vodítko. Ovšem pelíšek stále kapitola sama pro sebe - bojí se šustění výplně a leží všude po bytě. Jen ne na pelechu.

4.1.

Vyhráno? Asi ano, leží na ortopedickém pelechu... celá... bez vydírání pivem.. bez úplaty pamlsky... ale volnou rukou musím pořád hladit.. není to s broučkem úplně jednoduché.

5.1.

První procházka, kdy jsme si mohly doma klidně nechat píšťalky na přivolání. Sněhu je tolik, že holky ani nemůžou mimo vyšlapanou cestu. Držely se celou dobu dobrovolně u nás. Když se pokusily mimo stopu, staly se z nich sněhové koule a bílá ozdoba na nich namrzala. Což popisuje Irča: Connie byla namrzlá ještě doma. Jak panečku držela, když jsem jí rozpouštěla ve sprše sníh na nohách. Ani se nehla.

7.1.

Dnešní procházka byla o tom, kterak se řízený pohyb Bey změnil v neřízený. Samozřejmě to přehnala a doma zas zakulhala  Z hlubokého sněhu byla dámička velmi znechucená, řeší námrazky na packách, rampouch na fouskách a je na nerv. A dožaduje se extrémně nárůstu krmné dávky, asi má pravdu, mrazy prý mají pokračovat další 2 týdny a ona musí zatápět. Do té doby z ní vyrobíme laňku štíhlou

8.1.

Na té extra velké sněhové nadílce je fajn, že za ní nemusíme až na hory. Auto totiž nejde vyndat z garáže. A ručně prohazovat cestičku 30cm vysokou sněhovou vrstvou k silnici, to je pro silnější nátury. Jak je Bea v terénu déle jak hodinu, remcá - nášlapky mezi drápky, kouličky na rousech a nohou, rampouchy na fousech. Zvěř maximálně vystaví, ale že by se za ní vydala, to ani náhodou. Momentálně je nejposlušnější lovečák široko daleko  Srnky nám zatím obrostou tukem, než to roztaje.

14. 1.

Dneska si to Bea vybrala - prudila prudila prudila.... je vzteklá, že už zase připadlo plno sněhu. Ale tím, že ho neustále požírá, má průjem. Takže jí vyvářím dietku - krůtí a kuřecí stehna, jáhly, brambory, vitamíny. Tvrdí, že přijdou zase mrazy a chce přidat večeři. Vyvalila pupek a slastně (pozoooor, už v ortopedickém pelechu) odfukuje.

Řeknu vám, je to terno, když je setr úchylný na vožení autem na výlety. Vyhlídla si velkou dodávku policajtské kontroly na jednom z úseků v lese. Byla smutná. Kluci policajtští jí totiž nezastavili. Já byla zase moc ráda, že se nechala odvolat a neběžela za nimi až na služebnu.

15. 1.

Tak jsme se těšili na dnešní střídavé slunečné a vánicové fotky.... prdlajs, nakonec vytvářela leda tak setří opratě během půlhodinkové poklidné prochajdy. Takhle se jí opratě normálně nedělají. Víc dneska venku nebyla, není ve své kůži. Snad se jí nezačíná rozjíždět zánět žaludku nebo střev z toho věčného požírání sněhu, už aby to bílé svinstvo slezlo  Nasadili jsme EnteroZoo gel. Shánět ho po zverácích v neděli byl taky zážitek, jsem utahaná jako kotě, přes půl města v těch nánosech sněhu), odvar z řepíku, dietu a z přípravy kuřecích prsíček slintám úplně stejně, jako Bea. Když nespí, kňuká, že chce pivo - chtěla jsem ji ošálit a k pár kapkám birella přilila řepík.... no to jsou ksichty!

17. 1.

Bea nakonec ráno akutně skončila na veterině. Krvácela z tlamy i zezadu. Dostala 5 ATB injekcí a plno prášků (podávat po 8 hodinách), zítra zase znovu. Nejhorší bude vydržet 24hod nejíst. Je docela čilá i přes horečku, nechce ležet a kvílí v kuchyni, protože nedostala ještě svoji dnešní snídani.

…………………………. Průběh zánětu: ………

17.1.

ATB inj.

Inj. Na zklidnění žaludku, proti zvracení, průjmu

Inj. Proti bolesti

Inj. Na srážlivost krve

Inj. Na snížení teploty (39,4 °C)

Po 3 dny 4 tbl živočišného uhlí 3x denně

Po 8 hod dát 1x tbl proti zvracení (16 a 24hod)

24 hod nejíst, poté jen teplý vývar z masa, přidat trochu soli

18.1.

Inj. Proti zvracení a na zklidnění žaludku

Za 8 hod prášek APTUS ATTAPECTIN

Potravinový doplněk na akutní průjem

ATB inj. Na 24 hod působnost

Od zítra 2x denně ½ tbl. ATB AUGMENTIN (předtím ½ hod tbl. Proti zvracení)

Teplota 38,8, °C

Dnes a zítra pokračovat tbl. Proti průjmu

Od čtvrtka týden vývar s rýží, libové kuřecí maso

Lehčí pohyb 3x denně po ½ hod

Po týdnu kontrola + nasazení probiotické léčby

…………………………………

17. 1.

Změny k lepšímu - přestala slinit krev, ani ze zadečku už jí nekape. Bere každou chvíli nějaký prášek, už nechce otevřít tlamu. Zítra znovu na injekce. Je extrémně čilá. Byla šťastná, že jsem konečně přišla, jenže z té radosti si nabrala do papuly hordu sněhu. Pak zas a zas. Po chvíli pochopila, že ječím kvůli tomu, tak tu poslední nálož vyplivla. Chce za holkami do lesa. Nechápe, proč jí to odepírám. Přišly jsme o vzrůšo, jak píše Irča: Dnes jsme šly sami a došly jsme kousek od poslední lavičky před strží. Nahoru do stráně šla dvě prasata. Pomalu, v klídku. Tak jsem se otočila a šla zpátky. Moc v klídku ne.  Connie je neviděla, protože sledovala , kdy už konečně někdo z vás půjde.

18. 1.

Dnes už je Bea bez teploty. Hodně čilá. Pořád chce akci a hlavně je šíleně hladová. Jen rýže a vývar. Ale hltá to jak biftek. Takže máme teď 2 těžké úkoly: vysvětlit jí, že ta rýže je jediné, co zatím dostane, a že nesmí požírat sníh. Je otrávená jak šváb - žádný pořádný žvanec a venku je na špagátě maxim. půl hodiny. Žádné kamarádky, žádné srnky. Dostala další nálož injekcí a od zítra už dáváme antibiotika v prášcích. Má těch pilulek teda ranec  Za týden na kontrolu.

Aby to kurýrování nebylo tak jednoduché, píšu cedulky na plot NEKRMTE PSA. Protože sousedka právě Beu krmila Frolíkama. Proč je tak těžké pochopit, že cizí pes, i když ho znám, se prostě svévolně nekrmí!

21. 1.

Nejsem si jistá, jestli maroda nepošlu do polepšovny. Rýžovou dietu si dneska zpestřila ho*em, lidským samozřejmě. Naštěstí bylo zmrzlé, tak ho spolkla. Jestli já se z ní nezblázním, tak už přežiju všechno.

Tak trochu mě uklidňuje, že nejsem sama, co si myslí, že se díky rezkovi jednou zblázní. Irča aktuálně řeší u Connie falešnou březost: Connie si všude po lese dělá si bejvák. Nevím, kdy se vzpamatuje. Nežere už tři dny. Vůbec jí to nevadí. Jen pofňukává, otravuje. Kolem misky chodí s odporem. Navíc začala v bytě stěhovat pelechy. Šibe jí pěkně.

22. 1.

Bea dnes vyhlásila válku klidovému režimu. Řádila už od rána. Rýžová dieta si vybírá svou daň - u krmelce vyžírala lesní zvěři pečivo a zrní. Když se potkala s Connie a Jess, bylo veselo. Ani jsem nevolala něco o řízeném pohybu... Ale vzorňák si rozmýšlel, jestli má cenu letět za nimi přes celý les v závějích. Po pár metrech se nechala odvolat a zůstala s námi na cestě.

Další příhoda na téma Bea a auto. Když u garáže zjistila, že JEJí auto je stále zamrzlé, vyčíhla si neznámého pána, který chrastil klíčem. Šup za ním. Pohledem říkala: Mami, pán bere auto, tak já se s ním svezu na výlet, jo? S velkou nelibostí se nechala přivolat.

Na to reaguje Martina:

Díky příhodě se setrem, který miloval jízdu autem, máme Dájinku (pozn. Dayrona Mahagony Paw). Když jsme se chystali odjíždět k našim a pakovali jsme do auta bágly, tak nám na zadní sedačky skočil cizí setr a nechtěl ven. Páníček se hrozně omlouval, protože setr prý miluje jízdu autem. A když jsem žadonila, že chci psa, tak Daník vybíral - vzpomněl si na toho fešáka, co s námi tehdy chtěl jet na výlet  Dája zpočátku dost zvracel a strašně slintal, teď už dobrý. Ale do auta prostě sám neskočí. Dá nahoru přední tlapky a ostatní nechá na nás. Nechá se milostivě obsloužit. Ale když potřebuje přeskočit gauč, tak to dá klidně i bez rozběhu.

25.1.

drobeček mě zničí. Z rýžové diety zhubla sotva pár deko, bez pár drobných se pohybuje kolem 33kg (prý váha není přesná.. no dobrý, ale zas tak moc mě to neuklidnilo). Ještě, že máme naše paní veterinářky takové srandistky - píšu, jestli je rýže tak moc výživná, že nezhubla. Odpověď, že ani né, ale koně že po ní krásně přibírají  

25. 1.

Já mám dnes zážitek!

Z křoví vykráčely dvě srnečky. Bea ztuhla, ony se zastavily a z očí do očí jsme si povídaly... Co bude dál? Mluvila jsem na Beu, že srnečky nesmíme honit, budeme je jen pozorovat. Sedla si vedle mě a sledovaly jsme je, jak se kolem nás pomaličku procházejí. Takhle jsme si užily 10 minut přírodního divadla. Já jsem na ni tak pyšná  Otázka je, jak dlouho jí to vydrží. Irča podotýká: To je krásný. To já jdu a vykráčej dvě prasata!

Kdo mi vysvětlí, že ač všude leží hromady sněhu, tak Bea přišla obalená zelenými semínky?

Martina: My měli taky slušnou zásobu bodláků a semínka taky. Taková jako kmín, že jo?  Dája si pak ty bodláky chce vytahat sám, tak si to zaslintá, tak já čekám, až oschne, mezitím se něco uchytí na gauči a v posteli, to se mi pak zapíchá do ponožek... že nemusím pokračovat? 

28.1.

Popisovala jsem našim setřím kamarádkám, jaký měla Bea hezký den. Objevila promrzlého holuba se zpomalenými reakcemi. Jak jí udělalo dobře ho zvednout na strom! Pokud má městská radnice problém s likvidací holubů, můžeme půjčit dobrovolníka. K tomu Irča s humorem sobě vlastním: Hezký, ale hned mě napadlo, že je všechny zvedne a budou na nás s... z vejšky. Já vím, není to pozitivní myšlení, ale moje.

A Martina: Já v první chvíli, když jsem to četla, myslela, že mrtvého holuba. Byla jsem zvědavá, co asi udělala, že ho dostala na ten strom Asi mám po dnešním mrazivém dni taky trochu zamrznuto. 

Irča přišla se zajímavou informací: Četla jsem tabulku inteligence psů. Setr je ve třetí kategorii na 51. místě a poslouchá někdy na 70 procent. Tak to Connie asi na půlku z toho. Postěžovala si totiž, jak jí časté ústřely jejího zdivočelého miláčka společně s rebelkou Jess vadí čím dál víc. Podotkla jsem, že oni asi autoři mysleli, že setr poslouchá na 70% většinou hlas srdce a kámošů  

Taky jsem ráno při venčení našla způsob, jak v obchodě nemuset čekat frontu u pokladny. U nás v krámě jsou hodné paní prodavačky, které dovolí psa do prodejny. Tak jsem ji u vchodu odložila. Letěla jsem jen pro teplý čerstvý chleba a citrony. Plno lidí kolem ní se zájmem procházelo. Ona zmatená, kde jsem jí zmizela. Začala plakat. Ne štěkat, usedavě tiše plakat. Všichni Beu litovali a ustupovali mi, ať jdu platit první, aby netrpěla

29.1.

Bea si dneska hrála na Colomba. Nasávala a nasávala. Domlouvala jsem jí něco o tom, že srnky honit nebude. Přestala jsem s tím trapným mentorováním až v okamžiku, kdy v odbočce za hájenkou objevila kýbl kostí a dva "zbytky" srn. Včera jsme tudy taky šly, to byl ještě pytel zavázaný, dneska už vše roztahané od divočáků.

Irča si jen povzdechla: No, nasávala. To je fajn. Holky byly fuč každou chvíli. Dnešní vycházka byla pískání v jednom kuse. Děsný. Z těch zdrhacích příběhů už můžeme pomalu napsat knihu. Měla bych návrh na obal: Kousek lesa a dvě hnědý šmouhy.

Stále častěji se při našich hovorech vyskytuje slůvko elektronický výcvikový obojek. Tak jsme se ptaly našich kamarádů, jaké mají u Dayrona zkušenosti: Elektriku používáme a jsem za ní ráda. Zpočátku jsem váhala, ale je to prostě prodloužená ruka. Správně by se zvonek měl použít jako klikr za správně provedený povel, ale stejně jako mnozí ostatní to používáme jako varovný signál. Když jdeme parkem, tak je to i super, že nemusím pískat a volat a neruším tak mimina v kočárcích, jen mu zazvoním. Když jsme u našich a srnky se nám pasou kousek od zahrady, tak je odvolatelný i jen na slovo, příp. zvonek. Ale taky nastala situace společné práce a paňár stejně zmizel...pamatuješ (to zmínila náš setří mejdan, kdy Dájinu strhlo k honičce kňafající trio Bea,Connie,Jess)  A taky bývá problém, když se zamiluje  Je to chlap a proutník k tomu.

30. 1.

Následky rýžové zdravotní diety jsou stále patrné. Dopolední stížnost zoufalého páníčka: Ona by spolykala všechno, co vidí. Já snad budu muset olejem namazat i pumpičku na kolo, aby ji nesežrala. Stručně odpovídám: Nééé, olejem ne, ten jí taky chutná.

… Střípky únor 2017

3.2.

Ten malej zmetek se dnes nechal unést jako nevěsta. Byly jen s Connie a měly zaječí úmysly. Pořád jsme je drezurovaly, že neeeee, že nesmí. Svorně vylezly do kopce, v klidu krokem. Za svahem šup! Nakulily to pryč. Logicky vzato - za svahem už zákaz neplatí. Po dlouhé době přilítla. Uhnaná. Kecla sebou do sněhu a žrala ho žízní. Všechno, co nesmí. Já se z ní pominu.

4. 2.

Poznatky z dnešní túry na Goethovku shrnuté asi tak: prasátka mají hlad. Všude čerstvě rozrýpáno. Bea skvěle poslušná. Joooo to byla paráda. Pak to přišlo. Čumák do sněhu, ryla jak zběsilá, až usoudila, že čapla stopu Conninky.... na mé varování, že půjde s námi v klidu, odpověděla neskutečně rychlým výpadem vpřed. Nastal ten nebezpečný okamžik – ohluchla a zatmělo se jí v zrzavé palici. Rychlostí blesku byla v tahu. Jen jsem doufala, že holky zatím nedošly na silnici k autu   Nejhorší potupa na mě čekala na plácku u Třech křížů. Třebaže nás v kopci dobře viděla, slyšela píšťalku a (trapný) povel KE MNĚĚĚĚĚ, stála u Irči a vesele mávala ocasem. Nehnula se ani o centimetr. Jediná, kdo se k nám rozběhla, byla Connie... Bea říkala: Však vy stejně dorazíte k nám, přece se nebudu pachtit zase do toho kopce, když jsem před chvílí letěla přes půl lesa! Hajzlík zrzavej VYHRÁL 1:0. Jsem frustrovaná.

Dáreček se rozhodl, že zpucuje vše, co jí dostane pod tlapku. Už držela slepici (rozmraženou) za pařáty, nevšimnout si, tak ji celou slupne. Syrovou. Nechápu, co to má za žaludek, že se necítí sytá  Docela dobrý dotaz k tomu vznesla Martina: A nestačily by piškoty? Jsou levnější a nepodléhají tak rychle zkáze 

6. 2.

Ty dvě zdrhačky Connie a Jess nakonec opravdu vyfasovaly elektronický obojek (EO) a učí se na něj reagovat. Je konec neřízeného poletování. Bea převzala taktovku, když Connie a Jess nesměly. Nevím, jestli na ni přišla další puberta. Nejen, že zdrhala přes zákaz, ignorovala pískání, ale požírala hov*a i sníh. Prostě všechno naschvál. Dělá si ze mě s malými přestávkami srandu. Víte, co dělám? Studuji funkci a smysl EO a brzy doplníme partu. Budu mít tak nějak jistotu, že jí prodloužená ruka srovná morálku. Začnou nám túry do cizího prostředí, většinou skrz honitby a riskovat se mi nechce. Radši ať prach usedá na kufřík a není třeba vybalit. Doufám, že budu spíš litovat, že jsem utratila peníze, než abych přišla o rezavého uličníka.

7. 2.

vytáhla jsem Beu do lesa samotnou. Bez kámošek. Popracovaly jsme na přivolání a poslušnosti, co myslíte? Vzorňák… celou dobu. Jenže teď vážně nevím, jestli šla do sebe nebo se mě držela proto, že v batohu cítila voňavý uzený špek, co jsem cestou koupila v masně. To mi došlo až teď, když tady tančí kolem stolu. Proč platím drahý EO, když můžu v kapse žmoulat bůček za stovku? A také ji tak trochu podezřívám, že snad volala do firmy, která nabízí EO. Obojky po velkém zájmu ihned o dost zdražili a k dostání budou nejdříve za měsíc. Zkusím za ten měsíc popracovat na morálce a objednávku zruším.

10.2.

Úspěšně léčíme při mojí dovolené Bey další zdravotní neduhy. Výjimečně lenošíme. Zrza má nadstandardní péči a celý den má honičku s hlídáním sporáku. Vyvařuju jak ve školní jídelně. Tak třeba výčet skromné večeře: rýže, jáhly, mrkev, petržel, lněné semínko, losos olej, vařená játra a plíce, kuřecí stehno, sušená kopřiva, vitamín C, Pangamin, Riboflavin, med, jitrocel sirup, protizánětlivý odvar z řepíku a brusinkový čaj..  uf, jsem se vyčerpala. Než jsem to dopsala, má to v sobě a žádá nášup. K jídlu už ani nevstává, leží u misky a mlaská. Sem tam ke mně dolétly komentáře. Pepa od Dustina: Já bych chtěl být Tvůj pes. Akorát ten petržel moc nemusím. Nebo Věrka, paní chovatelka: Teda nad Beinou skromnou večeří mi lehce opadla brada  Ten odvar z řepíku a brusinkový čaj jí dáváš místo vody a pije to dobrovolně? Co mám odpovědět? Leju jí to do birellu a tak to dobrovolně pije….

Nudle a pšíkání ustávají, kašel a šlem na bobících taky. Hodně přes den odpočívá, na prochajdu chodíme častěji za den a na půl hodinky... ale venku je to péro, Naštěstí jí ty zmrazky a led brzdí v řádění a nemůže bezhlavě lítat. Kosí tady jednoho psa za druhým, dovoluje si na všechny. Až na malou drzou čivavu, před tou utíká. Trimujeme, vyčesáváme několikrát denně, vyrábíme lesklý kožíšek. O váze si neodvažuju mluvit, a morálně jsem připravena na to, co řekne doktorka při vyšetření krve, srdíčka, plic a štítné žlázy. Nu což, poslední mrazíky povolí, přijde jaro a budeme hubnout!

11. 2.

Zdá se mi, že se srnkám začíná po holkách stýskat. Od doby, co mají Connie a Jess EO. Dneska si prohlížel srnec se srnou Beu a divili se, že je to sice ten ZRZAVEJ prudič, ale nějaký divný. V klidu, stojí a jen kouká. Ano, Beušák byl vzorný. Měla půl procházky jiný problém - ve smrčí asi cítila zalehlé divočáky v místě, kam moc lidí nechodí. A tak plakala a skákala mi do náruče, že chce pryč. Holubi nikde, tak si elán vybila na kamarádovi Ronniem. Ten byl na šňůře a tak ho s radostí provokovala, aby se zamotal a panička vřískala

13.2.

Začínáme podávat Sanicell (4 tbl/den, balení stačí na 14 dní) na posílení imunity a vyčištění jater. Ale to není ten nejhezčí dárek Bee k narozeninám. Dostala plno hezkých přáníček. Romča, majitelka taťky Atyly: Hodně štěstí a pevné zdraví......... a něco dobrého k snědku…  nebo Gita: Naše milá Beuško, jak říká maminka - hlavně to zdravíčko, a trošku ještě rozoumek, kdyby ti narostl, to by bylo něco ........ Jinak pochopitelně já i malé A. přejeme hodně psího štěstíčka, krásné a daleké toulky matkou přírodou, žádné divočáky, pevné nervy s tvojí lidskou smečkou - no a tak vůbec, všechno, co by si mohl správný irský setřík ještě přát. Pac a pusu.

A taky jí přišly popřát kamarádky a kamarád Falco. Osobně, do lesa. Já po dnešní narozeninové prochajdě 4 setrů už zase sedím a vybírám EO. Co ta vyváděla. Ještě nikdy jsem v našem lese neviděla 7-8 srn pospolu. No a ten můj blbec je musel běžet spočítat. Řičela přes celý les, ach jo. A jak bylo hezky, tak všude se trousili lidi. To zas bude stížností. A Irča jak se dmula spokojeností, jak má poslušného psíka. Jen pípla a Connie se vrátila a Beu nechala v tom náročném úkolu samotnou.

14.2.

Ví, že je objednán výcvikový, pro nás pracovně zvaný „srovnávací“ obojek. Až na pár pokusů pláchnout, kdy jednou za ní svištěl klacek, aby se jí rozsvítilo, sekala dobrotu. Usmyslela si ovšem, že holky jsou k ničemu a všechnu práci má odteď na hřbetě sama. Několik pokusů o sublimaci jsem jí překazila, ale dvakrát sprostě pláchla a ještě se z dálky otočila, aby mi zamávala.

16.2.

Po doléčené gastritidě jsme nechali u veta udělat kontrolní vyšetření. Zkrácená odpověď paní veterinářky s výsledky krevního odběru:

Vše je v pořádku, i krevní obraz se dal do normy po tom záchvatu gastritidy. Jen má o 2kg navíc (po dietě?), ale to asi bude souviset s menším množstvím pohybu. Lysinka pod okem vypadá jenom jako odřenina, nemohla někde zabrzdit čumákem o křoví? Stačí namazat něčím hojivým – aloe, framykoin atd. Má už trochu zubní kámen, hlavně na špičácích a vzadu na stoličkách. Zatím to na sundavání ultrazvukem není, ale časem asi budeme muset. Uši jsou v pořádku, pouze trochu víc mazu, ale bude stačit, když to cca jednou za 14 dní vypláchneš nějakýma čistícíma kapičkama. Plíce i srdce bez nálezu, ledviny, játra, glukóza OK. Příznaky na špatnou funkci štítné žlázy nevykazuje, tak s tím ještě počkáme. Hemoglobin i krevní destičky jsou taky OK. Možná, že spíš než poruchu srážlivosti má křehkou výstelku cév, protože i po odběru tenoučkou jehličkou se jí udělala docela velká modřina... S tím nic neuděláme, maximálně můžeme dávat jednou za čas kůru vitaminem C.

Celaskon tabletkový od Zentivy 250mg 2-0-2. Začít na nižší dávce 1-0-1 a pokud to snese a nebude z toho mít průjem, tak se během pár dnů dostat na plnou dávku. kdyby byl měkčí bobek, tak se vrátit o krok zpátky, počkat, až se to uklidní a pak to zkusit znova. Nasaď ho vždycky v přechodným období, když má nějakej stres nebo když se zhorší počasí, dávej 10 dnů, pak vysadit. Sanicell doberte preventivně, i když jaterní enzymy jsou v pořádku. Jinak je dobrá, tak akorát zapracovat na těch 2 kilech navíc, ale radši, až bude lepší počasí. Ona ta zima letos je dlouhá a tuhá a všichni jsou z toho vyčerpaní, tak s běháním počkejte do jara.

Rozdýchávám psychický šok. Bea nabrala skoro 2kg - a to po rýžové dietě. Od prosince má jiný typ pohybu, napřed kyčle, pak zánět, moc se nehýbala. Ona snad tloustne i ze snů, zdá se jí často, že cumlá cecík maminky a saje. Věrka na adresu jejich odchovánka přidala úsměvnou poznámku: Ufff, to jsem z toho trochu v šoku. Chudák malá. To tloustnutí určitě zdědila po mně.

Doporučení veta na postupné sundání váhy: na 1kg dolů 20 - 25 dní, podle fyzické aktivity. Pokud bude hubnout rychleji, s největší pravděpodobností to zase nabere, až přestane mít energetický výdej. Zkus zařadit vlákninu, ať není tak hladová, co třeba trochu namočených řepných řízků zamíchat do granulí, nezvládla by?

Odpoledne nás šla do lesa větší banda. Tak jsem se smála, že dnes se machýrek předvádět nebude, páč ten zadek ve sněhu do krpálu nepotáhne. Ta mě vyšplouchla! Její kámoška Jess totiž zjistila, že má vybitý EO a může pláchnout. Špekouna mi odtáhla s sebou. Naštěstí měla v tom dešti oranž pláštěnku a byla vidět na půl kilometru.

20.2.

Náš výcvikový obojek už dorazil. Zatím jsem ho jen nabila a nosím s sebou v batohu. Včera mi zdrhla jen jednou, když vyčmuchala v lese za zatáčkou kámošky. Jak říkala Lucka od Falca - stejně ho nepoužiješ

Jess zdrhla i přes obojek. Mrcha asi zjistila, že kde je velká hustota stromů, tam se účinek snižuje a zatnula zuby, vydržela chvíli tu nepříjemnost a pláchla dvakrát. Vypadá to, že Věrce za chvíli bude bezpečně sloužit jen pevné vodítko.

Že by setří nemoc tohoto období? Dayron nejspíš právě prochází další pubertou, jak píše Martina: Teď víc pozoruju našeho Mahagona a zatím jsme ve fázi, kdy si tvrdě vyžaduje, kudy budeme ty naše vycházky směřovat - na křižovatce se zastaví a do poslední vteřiny stávkuje, nechce jít dál a čeká, jestli vyměknu a poslechnu já.... pravda, taky jistý druh komunikace.

26.2.

Srnkatá túra Slavkovským lesem. Po trase Hrušková - kostel sv. Michaela pod Krudumem -Třídomí - Podlesí ani živáčka lidského, zato srny se nořily z lůna divočiny na každém rohu. Bea měla strašně práce, skákalo nám to přes cestu, páslo se to na loukách. Šla jí hlava kolem. Vystavovala v sedě jak zběsilá. Když vyrazila za nimi, nechala se odvolat. Nepochopitelné, ale pravdivé  Až teď v klidu domova můžu říct, jaká byla vzorná, i když to s ní cukalo a čumák opisoval celou dobu kružnici.

Jasně, že mě potěšila Irči připomínka: Je dobrá, že se nechá odvolat. Tak to nevím, jestli nám by pomohla elektrika. Možná tak na sedmičku.

Postupně začínáme zvykat na EO. První reakce byly docela úsměvné. Uslyšela cinknutí zvonečku a začala kolem sebe hledat, asi kde má ešus s jídlem, nebo co.

Bea razí heslo, že v jednotě je síla, a s kámoškama v lese se předvádí. Na túrách jde ukočírovat bez něj, což jsem ráda. Elektrický výboj jí vůbec nechci dát, zapotřebí není ani vrnění. Chápe dostatečně zvonění. Je fakt, že když už se pro něco nadchne, je to jediná možnost ji dostat zpět do reálu a reagovat na můj hlas. Když se roztryská kvůli srnce, nechce se mi věřit, že ten špekoun umí tak upalovat.